Do země, která je symbolem jednoho z jejích největších koníčků - vína. "Na to čas nebude. Jedeme tam kvůli basketu. Prohlídky vinohradů stihnu třeba až o dovolené. Mám to v plánu," usmívá se pětadvacetiletá křídelní hráčka.
Obávala jste se toho, že by vám nominaci mohlo zhatit i to, že jste před časem musela vzdát reprezentaci kvůli tomu, že vám kolidovala s termínem státnic?
Tuhle věc jsme si s trenérem Blažkem vyříkali už na prvním soustředění. Po našem rozhovoru jsem se toho už nebála a vnímala jsem to tak, že jsme si všechno vyjasnili.
Jak složitá byla příprava s reprezentací po vaší náročné sezoně v Trutnově, kde jste hrála hodně minut i kvůli velké marodce v týmu?
Přiznávám, že nebylo jednoduché do toho naskočit hned po sezoně. Hned první soustředění jsme měli lázně, ale i tam se běhalo. Nemůže říct, že by to bylo jednodušší. Teď už makáme jedenáctý měsíc v kuse, je to hodně náročné.
Takže bylo těžké přepnout?
Holky jsou na posezonní zátěž zvyklé, kdežto já jsem poslední dva roky neabsolvovala reprezentaci. Zvykla jsem si odjet po sezoně na dovolenou, nechat tělo hned odpočinout a najednou to nešlo. Je to psychicky náročné, ale kvůli reprezentaci člověk hodně skousne (úsměv).
Máte za sebou úspěchy v mládežnických reprezentacích, ale nominaci do první reprezentace je vaše první. Jaké jste si dávala naděje, že to vyjde?
Padesát na padesát. Hned jsem si řekla: prostě to dopadne tak, jak to být má. Víc jsem nad tím nepřemýšlela. Pravda ale je, že jsem čekala, jak nakonec trenér Blažek poskládá tým. Kolik vezme rozehrávaček, křídel, pivotek. Bylo těžké hádat, nominace byla až do poslední chvíle nejasná. Nakonec se pan Blažek rozhodl, jak se rozhodl, a já jsem za to moc ráda.
Čím jste ho podle vás přesvědčila a jaká by mohla být vaše role?
Už do tisku říkal, že chce stavět na dobré agresivní obraně. Zrovna v agresivitě a rychlosti mám co nabídnout. Takže bych mu do hry mohla zapadat, a proto tu asi jsem.
A také jste první odchovankyní Trutnova, která se nominovala na mistrovství Evropy.
Je to super a víte - já to ani netušila. Myslela jsem si, že Romča Stehlíková byla na kvalifikaci o olympijské hry, ale pak vlastně nebyla ve finálním výběru. Je to pocta. A mám radost, že to těší i ostatní. Už proto, že jsem s tím příliš nepočítala. Je to moc hezké.
K radosti z nominace byste asi ještě ráda brzy přidala i medaili. Je tým silný dost na to, aby ji získal?
Limit pro místo na mistrovství světa je nejhůř páté místo. Takže do toho půjdeme naplno s touhou vyhrát každý zápas a dostat se co nejdál. Mluvit o medailích je velice zrádné, do výkonu týmu a zápasů vstupuje spousta faktorů. Takže uvidíme.
