Teď jsou chmury pryč. V dresu s oblíbeným číslem šest je oporou italského týmu Chieti. Ve středu však v utkání Evropské ligy s pražským USK nenastoupila.
Při představování hráček seděla v hledišti s rodinou, zápas sledovala z lavičky oblečená v zelené týmové bundě a černých kalhotách. Hlavu si opírala v dlaních, povzbuzovala spoluhráčky. Tentokrát ji nezradilo koleno.
"Mám nataženou a zanícenou achilovku. S rozhodnutím se čekalo do poslední chvíle. Už podruhé tu sedím na lavičce. Ale zdraví je přednější," řekla Němcová.
Na souboj se těšila. Právě z Folimanky před dvanácti lety odešla do ciziny. "Je hezké se sem vracet," říká dvojnásobná vítězka Euroligy s francouzským Bourges.
Domů jezdí na dva tři týdny v roce. V létě hrávala zámořskou WNBA, s přítelem Rogerem žije ve francouzském Clermont Ferrandu, kde načala putování po zahraničních klubech a zřejmě se tu i usadí.
EVA NĚMCOVÁ |
x nejlepší basketbalistka Evropy za rok 1996 podle italského deníku Gazzetta dello Sport |
"Co mi chybí? Vepřo knedlo zelo a pivo," říká se smíchem. Při utkání v Česku si trochu užila rodinu. Příbuzní se přišli podívat i na zápas. Po něm měla od maminky slíbený koláč. "Meruňkový nebo borůvkový," říkala. "Já nepeču. Nenaučila jsem se to. Nebyl čas."
Do kuchyně se zřejmě jen tak nedostane. Pochroumané koleno, v němž o sebe třou chrupavky, ji přestalo po několika letech trápit. "Drží. Trochu míň trénuju."
V týdnu zvládne dva zápasy, po nichž si dává volno. Vynechává některé večerní tréninky, místo nich chodí do posilovny. Neodkladný konec kariéry zatím mizí do neurčita.
"Vypadá to slušně. Když nebude zlobit koleno a achilovka, chtěla bych pokračovat. Záleží na klubu a případných nabídkách," říká Němcová.
Nevylučuje ani návrat do Česka. Zatím musí zvládat osamocení v cizině. V Itálii je bez přítele Rogera.
"Hraje basketbal ve Francii. Aspoň že je v týmu Martina Rejchová," říká. S partnerem se viděla jen při utkání Euroligy v Bourges, společně stráví Vánoce. "Ve Francii. Střídáme se. Loni jsme byli v Česku."
V italském Chieti je spokojená. "Tým je dobrý. Ale potřebujeme trochu vyhrávat. Snažím se být lídr."
Občas zajde do kina nebo na procházku po pláži. "Ještě je tam krásně, osmnáct stupňů," říká nadšeně. "A je to půl hodiny cesty do hor."
Lyžovat však nesmí. Nejen kvůli zákazu ve smlouvě, netroufne si ani kvůli koleni. Pořád touží po olympiádě v Aténách, kterou český tým vybojoval na mistrovství Evropy.
Tam Němcová chyběla. Žádala nižší tréninkové zatížení, což vedení reprezentace nepřipustilo. "Při mistrovství jsem šílela u televize.
Holky hrály dobře, musím je pochválit," říká hvězda evropského šampionátu 1995. "Na olympiádě jsem chtěla ukončit kariéru."
Může se jí to povést. Ale musí se poprat s konkurencí i s vlastním kolenem. "Dveře má otevřené. Musí zvládnout podmínky jako ostatní, nedají se dělat velké kompromisy. Když to její koleno zvládne, proč by se o olympiádu nepoprala?" říká manažer reprezentace Jiří Hamza.
Eva Němcová sledovala počínání svých spoluhráček pouze ze střídačky. |