V řecké Patře čeká s národním týmem na čtvrtfinále mistrovství Evropy, v němž v pátek odpoledne nastoupí proti Belgii.
Pokud uspěje, bude hrát o víkendu o medaili. A co víc, první tři se kvalifikují na olympijské hry, kde bylo naposled Československo v roce 1992. Evropská medaile je ještě o tři roky starší.
"Kdybyste mi tehdy řekli, jakou budu mít jednou ještě příležitost, asi bych se vám vysmála," říká Hamzová, nejstarší hráčka českého výběru na šampionátu.
To přesně odpovídá její povaze: životní optimista, sportovní pesimista, tvrdí o sobě. Najednou, na sklonku kariéry, sahá po ojedinělé šanci postoupit do Atén.
Doma kvůli tomu nechala dvouletou dceru Elišku a doufá, že týdnů odloučení v přípravě a nyní i na šampionátu nebude litovat. "Dceru mi babička dnes ani nedala k telefonu, protože celý den brečela. Musela bych se zahrabat do písku, kdybych tady ještě udělala ostudu," nadhodí.
"Turnaj si ale snažím hlavně pěkně užít. Evropa je to moje poslední," má jasno už teď. Kvůli mateřské pauze Hamzová nebyla na mistrovství Evropy 2001, kde tým skončil devátý. Propadáků si přesto užila dost včetně sedmého evropského místa v Brně v roce 1995. Teď si může vše vynahradit.
"Že bych byla nervózní z toho, že mi může uniknout poslední šance dostat se na olympiádu? Tak to určitě ne. Už po narození Elišky jsem uvažovala, jestli v reprezentaci pokračovat, a tohle je pro mě navíc," neláme si hlavu. "Hrou jsme nezklamaly, jsem už tak spokojená."
Pomoci rozehrávačky, jejímž snem je život kousek za Brnem se třemi dětmi kolem sebe, si reprezentační trenér Jan Bobrovský váží. Ti dva se znají dokonale. Hamzová hraje za mistrovské Brno, kde Bobrovský trénuje a manžel Jiří je manažerem.
"Vím, co všechno musí Romana obětovat, a ani nepřijme úlevy, které bych jí mohl nabídnout. Pro tým je velice platná," říká s respektem.
Hamzová se drží statečně. Nechodí po obchodech, nehledá dárečky pro dcerku, věnuje se týmovému cíli. "Moc Elišce netelefonuju, nejsem maniak. Když už, snažím se nebrečet," říká upřímně.
Medaili, pokud ji získá, však dcerce nejspíš nedá. "Asi bych ji nechala tatínkovi, který je velkým fanouškem. Stále do Brna jezdí na všechny zápasy," připomene další rodinnou vazbu basketbalistka.
 Romana Hamzová (vlevo) sleduje střelecký poksu Polky Sylwie Wlazlakové. |
