Potýkaly se s následky chřipky, přesto splnily cíl. Zase ukázaly, že jsou semknutým, bojovným týmem.
Elhotová a spol. ve středu přesvědčivě porazily na domácí palubovce francouzský Villeneuve a mohly slavit. Devátou výhru v Eurolize a hlavně postup do vyřazovacích bojů.
„Přitom na začátku sezony jsme po všech těch změnách přesně nevěděly, jak na tom budeme. Teď jsme moc šťastné, že jsme v play off,“ hodnotí Elhotová, která se na Královce připomněla tuctem bodů.
Mnozí vám nevěřili, vy jste ale s předstihem postoupily mezi nejlepší osmičku Euroligy.
Samy jsme nevěděly, co máme od sebe očekávat. Poté se nám povedl vstup Euroligy, vyhrály jsme třikrát za sebou a to nás uklidnilo. Věřily jsme, že máme na to dostat se do play off. Přečkaly jsme poté sérii porážek a zlomem pro nás byla domácí výhra nad Jekatěrinburgem.
V domácím prostředí jste si vyšláply na zdánlivě neporazitelného soupeře. Co pro vás taková výhra znamenala?
I když víme, že holky z Jekatěrinburgu nebyly ve své kůži, tak jsme si dokázaly, že můžeme hrát s nejlepšími týmy. Dodalo nám to sebevědomí, že můžeme pomýšlet vysoko. Ujistily jsme se, že se dokážeme prosadit, i když proti nám hrají holky, které patří do světové elity, těsně nás brání a celý zápas máme kolem sebe ruce.
Je to velké povzbuzení směrem k play off?
Určitě. Před tím zápasem jsme prohrály třikrát za sebou, dvakrát doma a pak ve Francii s Bourges. Nedařilo se nám, byly jsme v útlumu. Potřebovaly jsme takový úspěch, porazit ruského giganta. Nakoplo nás to. Uspěly jsme poté v Belgii a teď ve středu doma a já mám z našeho týmu skvělý pocit. Míříme vysoko.
Zkraje sezony jste si pochvalovala, že kabina za vašeho působení v USK ještě lépe nefungovala. Platí to? Čím to je?
Jo, platí. Naše paní trenérka (Natália Hejková) zkrátka umí tým dobře poskládat. Holky, co přišly v létě, skvěle zapadly. Navíc nám pomáhá, že máme hodně mladý tým. Vždyť já jsem tady s Mary Režanovou nejstarší a to nám ještě není ani třicet. Je lepší mít v kabině holky, které drží pohromadě, než samé hvězdy a individuality. Zvučná jména o sobě nejsou zárukou ničeho. Mladší basketbalistky jsou rády, že dostávají šanci, a váží si toho.
Čeká vás ještě poslední zápas ve skupině Euroligy. S čím pojedete ve středu do Polkowic? Chcete zabojovat o druhé místo?
Víte, s holkami jsme se o tom v kabině bavily a ono to není zase tak jednoduché. Záleží, na koho bychom eventuálně šly v play off. Možná budeme i taktizovat. Ne že bychom záměrně chtěly prohrát, ale dáme na taktiku, kterou nám zvolí paní trenérka.
Je tedy varianta, že budete v Polsku šetřit se silami?
Asi tak, uvidíme. My budeme důvěřovat paní trenérce, ona bude nejlépe vědět, jak máme zahrát.
