Zde se Holton rozpovídal o své minulosti a současnosti, zážitcích s Michaelem Jordanem, ale také o aktuálních basketbalových tématech.
O kariéře hráče NBA
"Dostat se do NBA bylo vždycky mým snem. A šel jsem si za ním. Byl jsem výtečným hráčem na střední škole, lehce nadprůměrným na univerzitě a průměrným mezi profesionály. Když to řeknu jednoduše, tak jsem svůj průměr osmi bodů na zápas z univerzity proměnil v 325 utkání v NBA ve čtyřech týmech (Phoenix Suns, Chicago Bulls, Portland Trail Blazers a Charlotte Hornets). Myslím, že to je proto, že jsem přesně znal svou roli v týmu a trenéři ve mě měli důvěru. Na druhou stranu - vždy když jsem z nějakého týmu odešel, tak se okamžitě zlepšil."
O možnosti zahrát si s Michaelem Jordanem
"Byla to velká výzva. V Chicagu jsem byl nejprve na zkoušce a kontrakt na celou sezonu si musel tvrdě vybojovat. Třeba také tím, že budu Michaela bránit na tréninku. Měl jsem z něj respekt, ale uživit mou manželku bylo důležitější. Takže jsem mu nic nedaroval."
O Jordanově pověstné soutěživosti
"Michael je rozhodně nejsoutěživějším člověkem, jakého jsem kdy poznal. Chce vyhrávat naprosto ve všem. Když jsem si v Chicagu vybojoval kontrakt, pozval mě k sobě domů, abychom si zahráli kulečník. Párkrát jsem ho porazil a řekl jsem, že musím jít domů. Michael mě však začal přemlouvat, ať nechodím. Dokonce mi dal pár svých bot. Těch slavných tříbarevných, za které mu NBA dávala každý zápas pokuty. Navíc přidal i nějaké dárky pro mou ženu. Nemohl jsem to pochopit. Až po pár letech jsem dospěl k závěru, že to udělal právě kvůli své obrovské soutěživosti. Zkrátka nechtěl, abych další den na tréninku každému vykládal, jak jsem ho porazil."
O Kobem Bryantovi
"Když jsem dělal asistenta trenéra na univerzitě UCLA, viděl jsem ho párkrát v létě trénovat. Ostatní hráči NBA trénovali spolu, ale Kobe ne. Ten dělal vše sám. Nemohl jsem pochopit proč. Tak jsem se jednou díval celou dobu. A musím říct, že to byl nejúžasnější individuální trénink, jaký jsem kdy viděl. Asi čtyřicet minut strečoval a poté začal střílet. V utkání jej vidíte, jak dává těžké střely. Třeba krátce po chycení míče u autové čáry z jedné nohy po odskoku. Ovšem to není náhoda. Tu střelu si zkouší třicet minut v řadě na tréninku, než přejde na další stanoviště. "
O srovnání Jordana a Bryanta
"Oba jsou hnáni tím, že chtějí být lepší než ostatní. Bryant se podle mě měří s ostatními hráči. S Jordanem, s Juliusem Ervingem. To určitě není špatná věc. Z Jordana jsem však takový pocit nikdy neměl. Ten chtěl být prostě nejlepší, ovšem zároveň byl svůj a naprosto unikátní."
O LeBronu Jamesovi
"Co žene dopředu jeho, to opravdu nevím. Podle mě však není na takové úrovni jako Jordan a Bryant. To není tím, že bych k němu nechoval respekt. Ale svět se změnil. Klíčoví hráči týmů se teď spíše starají o zábavu diváků. Jsou spíše baviči a showmani. Myslím, že to trochu ničí jejich profesi. Prvotně by to měli být basketbalisté. Starat se hlavně o vyhrávání a o to být dobrými lídry v šatně. V tomhle jsem trochu staromódní."
O své práci televizního analytika
"Jsem spolukomentátorem předzápasového, poločasového i pozápasového studia. Kromě toho jsem také reportérem u postranní čáry a po utkáních dělám rozhovory s hráči přímo v šatně. Navíc mám vlastní pořad v rádiu, kde se řeší NBA obecně. Mým hlavním úkolem je připravit diváka na to, co může očekávat, a poté mu vysvětlit, proč se to opravdu stalo, nebo naopak nestalo. Je to skvělá práce. Nevyměnil bych ji ani za trénování."
O fanoušcích Portlandu
"Nevím, jestli jsou nejlepší v NBA. Ale rozhodně jsou nesmírně oddaní a věrní. To je i jeden z důvodů, proč žiji v Portlandu. Cítím se být součástí rodiny. Tady si fanoušci svého týmu nesmírně váží."
O výluce v NBA
"O výluce nemohu mluvit. Jsem zaměstnancem týmu NBA, dostal bych pokutu."
