"Taky nás teď čekají překážky, které budeme chtít překonat," uvědomuje si kouč. "Hned na úvod tu máme jednu hodně těžkou. Zdravotní stav našich hráčů nám naboural přípravu. Hledáme optimální řešení situace," trápil se.
Můžete tu anabázi trochu popsat? Jak ta nemoc probíhala?
Všechna předchozí soustředění probíhala v pořádku, teď jsme se sešli v Chrudimi. Od pátku jsme pohromadě. Adama Pecháčka lehce bolelo v krku a po tréninku se to jen zhoršovalo a další den už netrénoval. Ostatní byli do té doby v pořádku. Další den ráno přibyli čtyři hráči, a tak nemohli hrát odvetu s Němci a v pondělí ráno přibylo dalších pět. Soustředění ukončíme, i když mělo pokračovat dalšími třemi dny. Je zbytečné tu zůstávat se dvěma zdravými hráči. Raději se na závěrečný blok, který máme od 19. července v Hradci Králové, dáme do kupy na oba zápasy s Itálií.
Jenže do 19. už moc času není...
Bohužel. Na druhou stranu si můžeme říct, že je dobré, že nás to potkalo teď a ne později. Pořád si říkáme, že ten týden by měl stačit. Trochu nás zarazilo, jak rychle se to rozšířilo. Věříme, že za osm dní už budeme kompletní.
Jakou podobu má kádr v tuto? Už někdo z nominace vypadl?
Zúžili jsme to o Zdeňka Nehybu. Při těchhle problémech ale bude dál připraven. Určili jsme navíc čtyři náhradníky, kterým budu volat, zda jsou vůbec v Čechách a ne rozjetí někde po dovolených. Během prvního bloku se zranil Dominik Heinzl, který měl zánět achillovky. Přijel znovu na tenhle kemp po týdnu léčení, ale při námaze se to vracelo. Dohodli jsme se, že to nebudeme pokoušet a radši ho necháme, aby to pořádně doléčil.
Heinzlovy doskoky budou chybět. Nebo je čerstvě povolaný Lukáš Stegbauer schopen jej nahradit?
Ten je tu na doplnění, nebylo by ani jisté, že by Dominik pronikl do té konečné nominace. Mohutný ale je, pod košem by rozhodně pomohl.
Pardubický rozehrávač Jakub Vlček kvůli poranění ruky přijde o mistrovství Evropy do 16 let.
Český výběr do 16 let během utkání s Německem
V zápasech s Chorvatskem se zranil Jakub Vlček. Co se mu stalo, jak to s ním vypadá?
Jde o kloub prostředníčku na pravé ruce, má to naštípnuté, sádru má na dva týdny. Při zápase najížděl do koše a srazil se s protihráčem a ruka šla mimo. Bohužel nemáme možnost hráče během turnaje měnit, takže tam musejí být jen zdraví hráči, kteří zvládnou celé mistrovství Evropy.
V přípravných zápasech s Chorvatskem i Tureckem se výkony českého výběru zlepšovaly. Jenomže na mistrovství Evropy nedostanete šanci třikrát...
Je to tak. My jsme potřebovali vidět, co s týmem udělají tři duely v řadě. Totéž nás bude čekat na ME. Je pozitivní, že výkon šel nahoru. Musíte se vždycky rozhodnout, zda hrát s těžšími, nebo lehčími soupeři. Já si vybral tu těžší variantu, když byla možnost je sehnat. Aby se hráči konfrontovali se špičkou Evropy. S tímto stylem hry se většina z nich často nesetkává. Mám tu nejlepší hráče, co jsou v republice. Všichni vědí, že je rozdíl mezi první pěticí a zbytkem, pro nějž je to ještě těžší. Doma jsou nejlepší, hrají Final Four, ale tohle je uvádí do reality, kde ten basketbal v Evropě je. Možná je to otevření očí v pravý čas. Za nimi zeje propast. Letošní extraliga šestnáctek byla o čtyřech družstvech. To je základ. Věřím, že se začneme Evropě přibližovat.
Byl na jednotlivých hráčích znát posun?
Určitě. Je to vidět i v soubojích. Už v prvních zápasech s Chorvaty. Zastavení rychlého protiútoku, to je věc, která nám tady chybí, hra tělem. Tady není potřeba se pořádně uvolňovat pro přihrávku, protože hráči nejsou pod takovým tlakem. Ukázka byla třeba v neděli, kdy Zumer musel po Kouřilovi převzít roli prvního rozehrávače a po pěti minutách byl naprosto vyčerpaný, ačkoli v lize je schopen hrát 40 minut. Tam nikdy nepřeváží balon pod takovým tlakem. Na to si musí zvyknout. Otevře to taky jeho slabiny. Ve větší rychlosti jsou tam ztráty, protože se normálně do podobných situací nedostává.
Nejlepší hráči národního týmu hrají v lize pořád, takže ti ostatní se jim těžko mohou rovnat. Máte možnost tohle nějak ovlivnit?
S tím jsem trochu bojoval i loni. Jde třeba o dva hráče, kteří tvoří tým. Nemuseli tak aktivně bránit, téměř se nemohli vyfaulovat. Měli se trochu šetřit, aby tu porci vydrželi. V průměru ve vyrovnaných zápasech nejdou pod 35 minut. První rozdíl byl v tom, že jsem je musel přesadit na úplně jinou rychlost. Změnit jejich myšlení, že ten faul použít mohou. Řada hráčů v tom má blok. Trenér v klubu samozřejmě potřebuje výsledek a potřebuje ty jasně nejlepší hráče na hřišti. Nebude po nich chtít, aby udělal "hloupý" faul. To my naopak potřebujeme. Když nejsou čtyři fauly, tak hráči ten rychlý protiútok zastaví a nikdo nepřemýšlí o tom, jestli je to teprve první faul a můžu ho udělat. Protože si ho nemusím schovávat až někdy na závěr. Chce to čas, než si na to hráči zvyknou, protože několik let to dělají neustále.
DVA ŽOKEJOVÉ. Nejmenší reprezentant David Zumer, přezdívaný Žokej, vedle sochy Josefa Váni.
Zdravé zbytky českého týmu navštívily dostihové závodiště v Pardubicích. Stojí před hrobem u Taxisova příkopu.
Jak bude příprava pokračovat po vyléčení mladých reprezentantů?
Nevíme, co to s námi udělá. Chceme se zdraví připravovat v posledním tréninkovém bloku od 19. července. To už budeme dolaďovat jen herní systémy, zapracujeme na střelbě, už to bude lehčí. Odehrajeme dva zápasy s Italy, v pátek 22. v Hradci Králové a v sobotu v Pardubicích. Bude to poslední generálka, pak hráče čeká krátké volno a v úterý 26., dva dny před mistrovstvím Evropy, máme sraz v Hradci. Ve čtvrtek 28. začínáme.
Mění tahle situace nějak ambice?
Ukázalo se, že jsme schopni hrát vyrovnaně s každým, ale v průměru jsou pořád nad námi. Pro nás bude důležité. abychom udrželi divizi A, to je hlavní bod. Základ je tedy postup ze skupiny, pak uvidíme, zda se podaří něco dál. My jsme schopní soupeře porazit, ale ne je pravidelně porážet.
V čem je slabina českého celku oproti soupeřům?
Pro Španěly, Řeky i Poláky platí, že mají daleko širší hráčskou základnu. Mají tudíž i víc hráčů do rotace. My jsme loni vyhráli mistrovství, protože jsme měli širokou rotaci. Mohli jsme točit deset jedenáct hráčů a do hry mohli pořád přicházet čerství. Většinu zápasů jsme vyhrávali dobrou obranou. Nebyl tam žádný úžasný individuální výkon, ale byl skvělý týmový. Nikdo nebyl v All Star nebo mezi nejlepšími střelci, což bylo pro tým skvělé, všichni byli nebezpeční. Letos je to jiné, ležet to bude na základní pětce. Trochu se tak dostanu do té role klubových trenérů, kdy musím některé hráče protežovat.
