Český kvartet Ondřej Dygrýn, Roman Zachrla, Vojtěch Rudický a Jan Kratochvíl po úvodní porážce se srbským Limanem (14:21) na morál složil Rigu (21:18), což je prakticky sestava letošních mistrů Evropy v této disciplíně, a s napětím pak čekal na v tu chvíli rozhodující poslední utkání ve skupině mezi oběma soupeři.
V něm by Humpolec k postupu do nedělního čtvrtfinále posunula buď jakákoli výhra Limanu, anebo úspěch Rigy, přičemž srbský tým by nesměl dát více než 13 bodů.
Dlouho to vypadalo nadějně, když Riga za pět minut vedla 12:2, jenže pak se Liman vzchopil a dostal se až na 14 bodů. Poté už se málem dostal i na hranu výhry, ale tu nakonec urvali Lotyši (21:17), což znamenalo konec pro Humpolec už po základní skupině. Přitom dát o čtyři body víc v prvním utkání, šel by do čtvrtfinále, a to dokonce z první příčky.
„Tohle je osud těchhle vyrovnaných skupin se třemi týmy, kde jedna výhra nemusí stačit na postup. Dnes bohužel ten černý Petr vyšel na nás,“ litoval Ondřej Dygrýn.
„Je to velká škoda a hrozně nás to mrzí. I když jsme ale hodně zklamaní, jsme teď devátí na světě a to není tak zlé,“ našel jedno pozitivum.
Romana Zachrlu hodně zaskočil hrubě nevyvedený začátek Limanu v duelu s Rigou. „Nevím, jestli Lotyše nepodcenili. Ale sami říkali, že s nimi hráli úplně poprvé a ještě soupeře dobře neznali.“
Český celek svůj první zápas na turnaji, hraný právě s Limanem, nezačal vůbec špatně, ale když za stavu 8:6 pro soupeře Rudický minul dva trestné hody, Srbové se dvojkami postupně odpoutali na větší distanc a zápas ukončili před časovým limitem dosažením 21 bodů.
Ve velkém chladu, kdy hráči na střídačce měli na sobě teplé bundy, se hrál ukrutně tvrdý a fyzický druhý zápas s Rigou. V něm Humpolec díky aktivitě zejména Zachrly vedl o sedm až osm bodů, aby se Riga postupně dotáhla na 16:16. Tou dobou se nepískal prakticky žádný obranný zákrok a Češi přišli i o několik obranných doskoků.
Po jednom souboji právě o doskok ale vstávajícího Dygrýna stáhl lotyšský soupeř za krk zpět na zem, Dygrýn proměnil jeden ze dvou trestných hodů, a když se Riga v útoku neprosadila, ukončil zápas nejmladší hráč turnaje Rudický dvoubodovou střelou zpoza oblouku.
„Tenhle zápas se dal ukončit i dřív, ale upřímně - oni mají o něco víc natrénováno, pro nás to byl druhý zápas za hodinu a půl a trochu nám ve druhých pěti minutách došla šťáva. Byli jsme tak rádi, že jsme to dotáhli k vítězství. Mít víc natrénováno, dokázali jsme to ukončit dřív, což by nám určitě pomohlo,“ byl si jistý Zachrla.
„Mezi námi a oběma soupeři ve skupině byl rozdíl v tom, že my skončili sezonu skoro před třemi měsíci, protože členům našeho týmu buď už začínala příprava v pětkovém basketu, nebo už došla dovolená. Lotyši i Srbové hráli celé léto až někdy do září a ta pauza prostě byla znát,“ dodal Dygrýn.
Roman Zachrla, Ondřej Dygrýn, Jan Kratochvíl a Vojtěch Rudický (zleva), dohromady Humpolec.
„Na druhou stranu jsme odehráli vlastně jen půlku sezony, kdy se hrálo o tohle finále World Tour, a přesto se nám sem povedlo probojovat,“ cenil si bezprostředně po skončení prvního dne turnaje Zachrla.
Oba humpolečtí muži byli tou dobou rádi, že už se mohou pořádně zahřát, protože na de facto venkovním kurtu v Pekingu všichni hráči téměř mrzli. „Bylo něco mezi pěti a deseti stupni, rozcvičovali jsme se v zimních bundách a diváci z hlediště během dne mizeli, protože bez pohybu v tom počasí nešlo jen tak sedět,“ všiml si Dygrýn.
„Návštěvu to určitě ovlivnilo, ale na hřišti to měl každý úplně stejné,“ doplnil kolegu Zachrla, který stejně jako ostatní hráči musel zápasy odehrát v dlouhém elastickém oblečení pod dresem.
