"Vracím se opravdu domů," potvrdila česká reprezentantka, kterou však ještě dříve, než se pustí do tréninku se svým novým klubem, čekají soustředění národního družstva před podzimním mistrovstvím světa.
Těšíte se na domácí prostředí?
Určitě ano, i když jsem v Hradci nehrála od patnácti let, kdy jsem šla do Trutnova.
Tehdy asi nebylo co řešit, v Hradci se nejvyšší soutěž nehrála, zatímco v Trutnově ano.
Bylo to tak, ale přesto Hradec zůstal domovem. A teď skončila studia, tak proč se nevrátit. Navíc Hradec projevil zájem, nebylo to zase tak těžké rozhodnutí.
Ten měl ale i Trutnov, kde jste s kariérou začínala a kde jste odehrála i poslední dvě sezony.
Vím o tom, ale Trutnov nijak nezakrýval, že se trochu změnily jeho finanční možnosti, což chápu. Proto to dopadlo takhle.
V Trutnově jste za každou odehranou sezonu měla ligovou medaili, jednou dokonce stříbrnou. Hradec je v tomhle skromnější. Počítáte s tím?
Medaile samozřejmě zatím nemá, ale špatný tým také ne. Ostatně několikrát už o bronz hrál. Uvidíme, jak nakonec bude vypadat kádr pro příští sezonu, ale o medaili se budeme chtít pokusit.
Vzájemné zápasy Hradce a Trutnova patří k prestižním soubojům, jaké to pro vás bude přijet na takový zápas právě do Trutnova? Tamní fanoušky mám ráda, jsou výborní, a věřím, že to bude v pohodě. Ale já už to asi nijak zvlášť vnímat nebudu. Ostatně zažila jsou to už dřív. Ne sice s Hradcem, ale s Brnem a s USK, kde jsem působila. Podobné napětí tím z člověka časem opadne.
Léto prožijete s českou reprezentací, která se chystá na mistrovství v domácím prostředí. Těšíte se na něj?
Hlavně ale není jisté, zda si na něm zahraju, případně jak dlouho v přípravě budu. Bylo by příjemné si právě v Čechách mistrovství světa zahrát, ale v takové konkurenci vůbec není jisté, zda se nominuju.
