Přitom cítil, že Sluneta přijela „s dobrým sebevědomím, měli jsme lepší formu, věřím tomu, že máme i lepší tým. Ale nepotvrdili jsme to,“ mrzelo kouče hostů.
Poté, co jeho Ústí v minulém kole doma složilo tehdy vedoucí Nymburk 85:78, věřilo si i na Válečníky. Sice úřadující vicemistry, kteří však od pátého kola střídají výhru s prohrou a v tabulce jsou pod čarou přímého postupu do play off.
„Děčín je těžký protivník, ale na rovinu, Nymburk to není. A pokud jsme dokázali porazit jeho, nevidím důvod, proč neporazit i Válečníky,“ burcoval Šotnar. Nešlo o nabubřelost, ale Válečníky to popíchlo.
Hned jejich úvodní tsunami nahlodala Slunetu, probírat se začala až za stavu 4:17. „Začátek je tady pokaždé stejný, nejsme schopní se adaptovat na tempo derby. Domácí ukázali, že chtějí hrozně moc vyhrát, zase hráli s absolutní energií,“ ocenil trenér poražených.
I když pak Ústí srovnalo krok a v úvodu druhé půle dokonce mírně vedlo, finiš zase patřil Děčínu. „Klíčovým momentem bylo, že jsme dokázali trochu přibrzdit Nicholse a Autreyho, jejich bodová produkce už nebyla tak velká. Když jsme ztráceli pět bodů, nebylo nám dobře po těle. Ale chtěli jsme zápas tak moc urvat, že jsme dokázali vyškrábat zbytky sil,“ smekl před svými Válečníky jejich kouč Tomáš Grepl.
Blikanec Nicholse, krach Slunety. Ano, Děčín není Nymburk, rýpli si vítězové |
O Šotnarově hlášce, že Děčín není Nymburk, nevěděl. „Já jsem trenér old school, noviny a sociální sítě nečtu. Zamatlal bych si tím hlavu,“ tvrdí trenér Armexu. I pro něj má ale derby větší náboj než běžné zápasy. „Rivalita mezi týmy, mezi Nicholsem a Waltonem, přesuny hráčů mezi Ústím a Děčínem, to vše dává punc neskutečné originality.“
Děčín ale potřebuje sbírat body v i v obyčejnějších utkáních. Jen to, že je podruhé králem severu, mu elitní šestku nezajistí. „Když jsme porazili Ústí minule, hned pak jsme po trapném výkonu ze sebe udělali blbce v zápase s Olomouckem. Teď je moje práce, abychom znovu neudělali stejný průšvih,“ velí Grepl.
