" Bláznivý zápas. Měli jsme štěstí v koncovce, snad to některé hráče povzbudí," přál si Pavel Budínský, kouč Děčína. Kolínský trenér Predrag Benáček smutnil: "Stávají se nám dokola stejné chyby, nevím, jak je odstranit," říkal sklesle.
Ještě tři a půl minuty před koncem přitom Kolín vedl 77:69. Děčínský finiš byl ale velkolepý a hlavním strůjcem obratu byl Pavel Houška.
Vstřelil dvě důležité trojky. Tou první snížil na 76:77, druhou vyrovnal na 81:81 - zbývalo 15 vteřin.
A největší zásluhu měl i na vítězném koši. Doskočil nepřesnou Machačovu střelu a poslal do brejku Aliče, ten se závěrečným klaksonem rozhodl zápas. "Bylo to jak na houpačce. Nejdřív jsme nepochopitelně ztratili patnáctibodový náskok, pak jsme to doháněli.
Zázračně se to přehouplo na naši stranu. Vrátilo se nám štěstí, které jsme neměli v zápase s Prostějovem," zářil děčínský kapitán Jakub Houška.
Že se budou honit za vítězstvím až v závěrečných vteřinách, to si děčínští basketbalisté v polovině zápasu nepřipouštěli - vedli 52:38.
"Po přestávce jsme se párkrát netrefili, soupeř dal pár trojek a už to zase byla tahaná o každý koš. Nabídli jsme jim sami, aby s námi mohli hrát," vyčetl i sobě Houška.
Sám odehrál jen necelých sedm minut a nedal ani koš. "Dva dny jsem zápasil s virózou. Byl jsem rád, že se tam aspoň chvíli běhal.
Moc jsem týmu nepomohl, zásluhu na obratu zápasu má Pavel Houška. Jeho trojky v závěru byly klíčové, navíc z hodně těžkých pozic," pochválil svého jmenovce.
Budínský tvrdí: "Náš problém je mentální síla. Nemáme hráče, kteří by dokázali být odolní a tým strhnout. Když nedá koš Pavel Houška či Miloš, najednou jsme v tísni. Nedokážeme nic vytvořit." Nepomohl ani sebevědomý začátek, který naznačoval jednoduchý zápas pro Děčín.
"Děláme všechno obráceně. Donutíme soupeře vzít si za stavu plus deset pro nás time, řekneme si, že si budeme vedení hýčkat, vytvoříme ještě větší tlak. Místo toho ale Kolínu nadělíme body."
Trenéra rozlítil hlavně vstup do druhého dějství. "V obavě o to, aby neztratili vítězství, moji hráči pořád jen sledovali dvě světelné tabule v hale. Hlídají si, kolik mají faulů a ne to, že mají dát koš nebo se vracet do obrany. Dokud tu byla jen malá tabulka, byl klid. Asi ty velké nechám sundat," řekl v žertu Budínský.
Potěšil ho aspoň povedený finiš zápasu. "Když nám teče do bot, všichni hrají jako o život. To je plus."
