Šlo o jeho šestou sezonu v Andoře, v roce 2018 zažil i skvělé šesté místo v ACB, jedné z nejlepších klubových soutěží v Evropě. Jenže letos se týmu nevedlo, sedmnáctá příčka znamená sestup.
„Na začátku sezony se to nečekalo, takže to byla celkem velká rána. Dá se říct, že pro celý stát to byla tragédie. Mě osobně to taky mrzí, když jsem v týmu působil tolik let,“ vyprávěl Jelínek na pondělním srazu reprezentace.
Dále připomněl, že smutný konec sezony předznamenal už její start. Andorra z prvních sedmi zápasů vyhrála jen dva. Z mizérie ji nevyvedli ani tři hlavní trenéři, kteří se v průběhu roku na lavičce vystřídali.
David Jelínek na tréninku basketbalové reprezentace
„Nezačali jsme moc dobře, navíc jsme měli hodně zraněných hráčů. Pak se podepisovali noví, kteří zase hned odcházeli, takže sezona byla hodně náročná. Byla ovlivněna spoustou faktorů, které nám neprospěly, ale pořád jsme měli dost možností s tím něco udělat,“ shrnul Jelínek.
Za dlouhá léta v klubu poznal, jak moc pro místní obyvatele basketbal znamená, a tak sestupu litoval hlavně kvůli příznivcům.
„Celý stát basketem žije, takže spoustu fanoušků to mrzelo. Bylo neskutečné, jak nás v průběhu sezony podporovali. Když vidíte, že týmu se nedaří a nemá výsledky, tak se většinou objevují různé černé skvrny. Ale tady ne. I proto to mrzí, chtěli jsme pro ně bojovat až do konce. To jsme taky udělali, ale bohužel ne s tím správným výsledkem.“
Závěrečný duel sezony Andorra odehrála 14. května proti Tenerife a utrpěla těsnou porážku 75:77. „Osm vteřin před koncem jsme vyrovnali, ale pak jsme v poslední vteřině dostali koš a už jsme neměli čas na nějakou protiakci. Bylo to hodně drsné,“ ohlíží se Jelínek.
David Jelínek (vpravo) vystřelil na tréninku basketbalové reprezentace, míč sleduje i Luboš Kovář.
Jeho celek na sestupové příčce skončil o jedinou výhru za šestnáctou Zaragozou, patnáctým Obradoirem i čtrnáctou Fuenlabradou. Pokud by Tenerife porazil, zachránil by se. Poslední skončil San Pablo Burgos, vítěz Ligy mistrů 2020 a 2021...
Paradoxem je, že v evropském Eurocupu Andorra postoupila až do semifinále, v němž podlehla tureckému Bursasporu. V základní skupině porazila srbský Partizan.
„Evropa pro nás byla skvělá, dostali jsme se do semifinále, které jsme dokonce hráli doma. A kdybychom vyhráli, tak hrajeme doma i finále. Bylo to super, ale zkreslovalo to naše výsledky. Když hrajete dvakrát týdně a jednou vyhrajete a jednou prohrajete, tak to vypadá, že to není tak hrozné. Ale bohužel to vycházelo tak, že jsme vyhrávali v Evropě, a ne v lize. To nám asi uškodilo,“ zamýšlí se Jelínek.
„I v průběhu španělské ligy jsme měli skvělé zápasy, porazili jsme Real Madrid na jejich hřišti. Ale pak jsme nezvládli zápasy, které jsme doma potřebovali vyhrát.“
Jelínek navíc týmu nepomohl tolik jako v předchozích sezonách. Od konce listopadu do začátku března léčil přetržené vazy v kotníku, zranění mu přivodil litevský protihráč v duelu kvalifikace o mistrovství světa 2023.
Byl to faul, uznali sudí. Ale až po zápase. Jelínek je mimo až na tři měsíce |
„Mou sezonu to dost ovlivnilo,“ přikyvuje 31letý basketbalista. „Teď to pořád není úplně ideální, asi už to nebude jako předtím. Ale nestěžuju si.“
Nucený výpadek vzhledem k těžké situaci týmu skousával složitě: „Když se na zápasy díváte z hlediště a nemůžete pomoct, i když víte, o co se hraje a jak málo stačí, aby se to zlomilo, tak byste nejradši na hřiště skočili. Ale bohužel to nešlo.“
Jelikož vyniká především přesnou střelbou a kotník nepotřebuje například k výskokům pro smeče, věří, že zranění jej v kariéře limitovat nebude. „Budu se teď ještě víc soustředit na to, co umím,“ usmívá se.
Vzhledem k sestupu Andorry se ale nejspíš bude muset porozhlédnout po novém působišti.
„Mám ještě opci na další rok a klub by asi zájem měl, takže se řeší s nimi, jak bude všechno probíhat. Ale rád bych hrál nejvyšší soutěž a nějaký evropský pohár, kde bych mohl ukázat, že na to mám.“
Příležitost předvést své umění bude mít i při nadcházejícím reprezentačním okně. Češi vyzvou 1. července v Pardubicích Bosnu, o tři dny později pak sehrají venkovní duel s Litvou.
Satoranský zpátky v repre partě. Ale trénovat zatím musí sám, nepustí ho NBA |
„Vypadá to podobně jako sezona v Andoře, nemáme úplně nejlepší vyhlídky do budoucna,“ připomíná Jelínek dosavadní bilanci národního týmu ve skupině 1:3. „Ale půjdeme zápas od zápasu, pořád šance jsou. První zápas s Bosnou budeme chtít vyhrát, víme, že bude důležité i skóre. A když se nám to podaří, tak pojedeme do Litvy s tím, že pořád nějakou reálnou šanci na postup na mistrovství světa máme.“
Optimismem ho nabíjí i silná sestava, která se nyní v Poděbradech připravuje. Dorazili Tomáš Satoranský, Ondřej Balvín a Patrik Auda, kteří do kvalifikace dosud nezasáhli. Uzdravil se i Jaromír Bohačík.
„Věřím, že teď budeme schopni ukázat sílu a budeme bojovat, abychom pořád mohli postoupit,“ burcuje Jelínek.
