Jenže ke smůle brněnského týmu si nedokáže připravit ideální pozici a míč posílá mimo obroučku.
Basketbalistky ruské Samary zvedají ruce nad hlavu a radují se. Brňanky smutní o to víc, že po většinu utkání vedly, ve třetí čtvrtině už dokonce o deset bodů. „Byly jsme opravdu blízko,“ litovala kapitánka brněnského týmu Hana Machová. „Celý zápas vedeme, ale pak se nemůžeme trefit a je to pryč.“
V závěrečných minutách zařídila obrat ve prospěch domácího týmu Samary bývalá hráčka Brna Maria Stěpanovová. „Duel rozhodlo domácí prostředí, které nám pomohlo,“ radovala se. „Hrála jsem v Brně tři roky, takže je to můj rodný tým. Bylo by skvělé, kdybychom se ve finále potkávaly častěji.“
202 centimetrů vysoká blonďatá pivotka měla ovšem v závěru usnadněnou pozici. Vyfaulovaná už totiž byla brněnská pivotka Kováčová.
Další podkošové hráčky Brna, Večeřová i Američanka McWilliamsová, měly na kontě čtyři fauly. „Vyfaulovaly se nám podkošové hráčky, a bez nich se to hrát nedá,“ řekl kouč.
Svůj cíl v Rusku si Brňanky splnily už v pátek. To v semifinále porazily maďarskou Pécs a poprvé ve své historii postoupily do finále nejprestižnější evropské soutěže.
Den před finálovým dnem si tak konečně našly čas vyrazit do města s jediným záměrem - nakoupit dárky. „Mají ale všude to stejné, co se dá koupit u nás,“ hlásila smutně po návratu Machová.
Ta poté společně se slovenskou spoluhráčkou Zuzanou Žirkovou neunikla zajímavému setkání. Samarský hotel Renessaince se totiž na chvíli proměnil v místo setkání krajanů.
V hale se právě chystali k odjezdu na zápas fotbalisté Petrohradu, v jejichž týmu působí čtyři čeští a dva slovenští hráči. „Prý mě zná z televize,“ tlumočila slova slovenského gólmana Kamila Čontofalského Žirková.
