Tak jsme vyrazili na pořádně dlouhý výjezd, čekají nás zápasy v Moskvě a Jeruzalému. Ono vlastně začalo to cestování už v pátek, kdy jsme hráli ligu Prostějově. I cesta autobusem z Moravy je náročná, do Nymburka jsme dorazili o půlnoci. Já ještě vezl domů spoluhráče Petra Bendu a čekalo mě noční balení, protože jsem to nechtěl nechávat na ráno.
Pro MF DNES a iDNES.czpíše z týdenního tripu Jiří Welsch |
Mám v tom takový systém, procházím si různé sekce, od té zápasové až po takovou speciální, do níž patří třeba polštářek. Ten se rozhodně nesmí zapomenout, stejně jako předepsané oblečení, pytlík na led nebo dostatečný počet trenek. Zkontroloval jsem i všemožné nabíječky a filmy do ipadu, aby bylo něco pro zkrácení dlouhé chvíle v letadle nebo na hotelu.
Let do Moskvy proběhl celkem v klidu, i když jsme s Bendisem nechytli dobrá místa a seděli jsme celý zkroucení. Ve vzduchu jsme překonali tříhodinový časový posun, což je docela síla, nikdy jsem víc nezažil. Na vyrovnání s únavou to bude určitě náročné, zvlášť před zápasem proti takovému soupeři.
Proti CSKA už jsem si v minulosti zahrál, třeba za Málagu ve Final Four Euroligy. Mám i speciální zážitek, v hale CSKA Moskva jsem totiž nastoupil 27. ledna 2010, což byl den mých třicátých narozenin.
Před námi tu hrála ve čtvrtek na CSKA španělská Barcelona, jejíž kouzlo funguje všude na světě, je to prostě značka.
Také jsem proti ní během působení ve Španělsku xkrát nastoupil a vždy jsem pociťoval něco mimořádného. Barcelona tady jasně vyhrála, my zkusíme také zabojovat. Soupeře jsme si prohlédli večer na videu, ještě jídlo a hurá do postele. Odpočinek se hodí, za poslední dny jsem toho moc nenaspal.
