Loňský ročník se klubu nevyvedl a skončil už v předkole play off. Po sezoně jste výrazně obměnili kádr, když odešlo několik opor. Stál za zemětřesením neúspěch z minulé sezony?
Změny jsme udělat museli, výsledek nás neuspokojil. Nicméně většině hráčů, kteří odešli, končily smlouvy a my jsme se rozhodli je neprodloužit. Nezastírám, že svou roli sehrály i ekonomické důvody. V minulé sezoně jsme totiž měli co do odměn hráčů nejdražší tým v naší historii, což se ukázalo, že nebyla šťastná cesta.
Jste přesto s finální podobou aktuálního kádru v Kolíně spokojení?
Věřím tomu, že tým, jak je nyní poskládán, bude konkurenceschopný. To ostatně potvrdil vstup do sezony. Podařilo se nám podepsat šestadvacetiletého Američana Holdena Redpartha, který byl nejlepším střelcem druhé černohorské ligy. Je to typický hráč na perimetr, který dokáže převzít odpovědnost v klíčových momentech. Druhou velkou posilou je jeho krajan Jamari Smith, který může hrát na pozici 4 nebo 5. Vysoké křídlo s kvalitní střelbou jsme hledali a věřím, že jsme ho v něm našli. Oni dva by měli být lídry.
Jak vůbec vypadá skauting posil ze zahraničí?
Spolupracujeme s řadou agentů, kteří nám hráče doporučují. Zvlášť amerických basketbalistů je na trhu obrovské množství. My si o nich zjišťujeme na internetu zevrubné informace, sledujeme videa a ptáme se na ně v jejich bývalých působištích. Vždycky ale bude jejich angažování tak trochu loterie.
Naopak sázkou na jistotu se jeví změna na trenérském postu, který po Adamu Konvalinkovi převzal bývalý dlouholetý kouč Kolína Predrag Benáček…
Podstatné bylo, že jsme věděli, do čeho jdeme, a současně trenér Benáček kolínské prostředí dobře zná. Kromě jeho basketbalových zkušeností hrálo roli i to, že bydlí v nedalekých Kovanicích. Názorově jsme si navíc velice blízcí.
Na jaké cíle v nové sezoně pomýšlíte?
Dlouhodobě vyhlašujeme, že naší ambicí je hrát play off. Ideální by bylo vyhnout se předkolu a rovnou se kvalifikovat do čtvrtfinále. Úvod se nám vydařil, ale to ještě nic neznamená. Jak říkám, liga se rozhoduje až po Novém roce, kdy jsou týmy už sehrané a kdy se ještě doplňují. Pokud bychom se stali štikou ligy jako v roce 2021, kdy jsme dosáhli na bronz, bylo by to úžasné.
Kromě NBL zasáhne Kolín i do Alpen Adria Cupu, který tvoří převážně týmy ze střední Evropy a bývalé Jugoslávie. V čem je pro vás tato soutěž zajímavá?
Ačkoliv z ekonomického hlediska je pro nás Alpen Cup velice náročný, soupeření se zahraničními týmy je atraktivní pro diváky, hráče a v neposlední řadě i pro sponzory. Kromě sportovní stránky je to i vítané zviditelnění klubu.
Pojďme k méně příjemným otázkám. Bývalý hráč Kolína Pavol Lošonský si na sociální síti v létě postěžoval, že mu klub dluží čtyři výplaty. V příspěvku mimo jiné uvedl: „Jak máme fungovat, když v obchodě s potravinami počítáme každou korunu, jestli vůbec můžeme koupit dětem zmrzlinu, protože výplata se zpožďuje o měsíce a dotyční pořád jen slibují?“ Jeho slova potvrdili i další bývalí hráči Kolína. Jsou jejich nařčení pravdivá?
Předně musím říci, že nás celá situace mrzí. Jak jsem již řekl, uplynulá sezona pro nás byla finančně extrémně náročná. Ekonomické faktory se v celé zemi zhoršily, a přestože jsme měli nasmlouvané partnery, i oni museli některé výdaje seškrtat. Neodstoupili sice od smluv, ale posunuli platby určené našemu klubu. Kvůli tomu jsme po skončení minulé sezony nemohli doplatit některým hráčům všechny odměny.
Nebylo možné této situaci, která zhoršila obraz kolínského basketu v očích veřejnosti, předejít?
My musíme být hlavně rádi, když s námi partneři spolupracují, a vážíme si jejich pomoci. I oni nám totiž mohli v průběhu sezony jednoduše vypovědět smlouvu, což bychom nemuseli ustát. Nicméně jsme museli vše rychle vyřešit a na rovinu se vám přiznám, že toto léto pro mě bylo nejsložitější za celou dobu, co jsem v klubu. Připadá mi, že jsem zestárl o desítky let. Bojovali jsme totiž o to, abychom basketbal v Kolíně zachránili. Na konci léta se nám bohudík podařilo podepsat nové sponzorské smlouvy, včetně generálního partnera GEOSAN Group. Díky tomu jsme mohli doplatit zbylé závazky vůči hráčům a jsme na tuto sezonu zajištění.
Jak složité je v dnešní době obstarat finance pro prvoligový basketbal, který přece jen stojí ve stínu fotbalu a hokeje?
Rok od roku je náročnější přesvědčit jednatele firem, aby se staly našimi sponzory. Většina z nich totiž neví, jak se bude ekonomická situace vyvíjet dál. Mnozí zapomínají, že kromě A týmu máme dalších čtrnáct převážně mládežnických družstev, jejichž činnost je velice nákladná. Výraznou položkou jsou pak odměny samotných hráčů, kterým zajišťujeme i ubytování. Pokud ale chceme mít takto velký klub, musíme se o něj také umět postarat.