Pátá příčka ze světového šampionátu a čtvrtá z finále Diamantové ligy, navrch dvě druhá a dvě třetí místa na mítincích elitního atletického seriálu. To byla bilance, která vynesla Hejnovou k titulu z tradiční ankety. Letos ji ovládla před oštěpařem Jakubem Vadlejchem a koulařem Tomášem Staňkem.
Hejnová je potřetí českou Atletkou roku, porazila Vadlejcha a Staňka |
Už dvakrát v minulosti jste tuto anketu vyhrála, tehdy pokaždé s titulem mistryně světa. Je letošní prvenství jiné?
Pro mě je hlavně jiné v tom, že mě spousta lidí loni odepisovala, což se mi neposlouchalo dobře. Pořád chci dokazovat, že na to ještě mám. Takže je pro mě i určitým zadostiučiněním, že ještě mám na to být v Česku nejlepším atletem roku.
Základním předpokladem bylo zůstat zdravá, což se vám na rozdíl od minulého roku povedlo.
To byla samozřejmě alfa a omega. Musím se o to zdraví strašně moc starat, to je skoro stejná dřina jako trénink.
Teď už jste v hlavě přepnutá na olympijské Tokio?
Už zase pomalu začínám trénovat. Nohy mě po třech dnech volného klusání bolí úplně příšerně. Čeká mě opět velká dřina, ale myslím, že se do toho rychle dostanu. Měsíc to bude bolet a pak už to bude dobrý.
Chystáte v příští sezoně nějaké změny?
Ani ne, jen začátek přípravy je posunutý. Normálně bych už teď měla za sebou měsíc tréninku, ale letos naopak teprve začínám. Při soustředění v Africe budu dělat věci, které jsem normálně dělala už na podzim na Šumavě. S halovou sezonou nepočítám, maximálně si v hale zaběhnu v rámci tréninku nějaký závod.
V čem se ještě můžete zdokonalovat?
Teď už vím jak na to, abych se udržela zdravá. Letos jsem si ještě nebyla jistá a tím pádem jsem raději nezařazovala všechny věci, co bych mohla dělat v tréninku. Nedělala jsem například tolik odrazů, jak bych potřebovala.
Věříte tedy, že ještě máte na časy pod 54 sekund?
Když budu zdravá, tak jo.
A takový výkon by vám mohl přinést i medaili z Tokia, ne?
Uvidíme. Čtvrtka překážek se letos neuvěřitelně posunula dopředu. Ale každý rok je jiný a Tokio je pořád hrozně daleko. Hlavním cílem pro mě zase bude vybojovat finále a potom se uvidí.
Letošní sezona končila až v říjnu a navíc okamžitě po nejdůležitějším závodě roku v Dauhá. To musel být i pro vás hodně neobvyklý scénář.
To jo, jinak jsou vždycky po letním šampionátu ještě Diamantovky. Každopádně jsem byla ráda, že hned po finále v Dauhá byl konec. Ta sezona trvala fakt dlouho a navíc po vrcholu roku se pokaždé strašně blbě motivuje do dalších startů, i forma jde hrozně dolů.
Těšila jste se pak na dovolenou do Egypta. Jak se povedla?
Výborně. Letěla jsem tam dokonce dvakrát, potápět se. Původně jsem se na druhou část dovolené chtěla vydat i dál, ale nakonec se mi už ani nikam jinam nechtělo. Tak jsem po návratu z první dovolené v Egyptě strávila doma čtyři dny, uspořádali jsme kemp s dětmi a potom jsem znovu letěla do Egypta.
Tento týden jste se pro změnu se slávisty vydala do Barcelony na Ligu mistrů. Jak se vám líbilo na Camp Nou?
Byl to obrovský zážitek. I díky tomu, že jsem se mohla před zápasem podívat na plochu, kam mě vzal pan Svěcený na rozhovor. A i potom byl zápas skvělý. Všichni jsme si ho moc užili a všichni jsme byli spokojení s výsledkem. I když všichni tedy asi ne...
Kdy vás napadlo letět na Barcelonu?
Vzhledem k tomu, že chodím pravidelně na Slavii, jsem ve skupině lidí, kteří dostávají nabídky, jestli nechtějí přijít na její zápasy, jak na domácí, tak venkovní. Tou dobou jsem ještě netrénovala, tak jsem si řekla, že to bude hezký výlet. A byl.
Fandíte hlasitě?
Docela jo, když fandí všichni, tak se zapojím. Ale že bych sama něco vykřikovala, to ne.
Co jste říkala stadionu Barcelony?
Je úplně šílený. Četla jsem pak, že přišlo 60 000 diváků a přitom nepůsobil úplně narvaným dojmem. Byl to mazec. Ale v Edenu je možná i lepší atmosféra, když tam přijde plný stadion, 20 tisíc diváků. Slávističtí fanoušci ji totiž v Edenu dokážou vytvořit skvělou. V Barceloně ji moc udělat nemohli, protože byli na tribuně až nahoře a dolů je nebylo až tolik slyšet.
Nelákalo vás sama si zaběhat po trávě Camp Nou?
Jen jsem si říkala, že je divný, že tam není dráha. Stadion má Barcelona krásný, ale chybí mi tam ta dráha.
Světové komplimenty pro českého mistra. Jak se Slavia proslavila |
Jak pozorně jste si všímala Lionela Messiho?
Sledovala jsem ho. Nelíbí se mi, že když se mu nedaří, rozčiluje se a má takový ironický úsměv. Ale na druhou stranu chápu, že když je nejlepším fotbalistou světa a Souček ho několikrát obere o míč, je to pro něj smutný příběh.
Máte svého oblíbeného slávistu?
Třeba zrovna Tomáše Součka mám ráda, nebo Milana Škodu, Pepu Hušbauera. Takové ty starší... I když Tomáš je docela mladej.
Chtěla byste si s nimi někdy zatrénovat?
Já myslím, že bych jim (při delším tréninku) možná ani nestačila. Oni naběhají za trénink opravdu hodně kilometrů a přijde mi, že se teď o hodně zlepšili i v technice běhu a obecně v kondici. Měla bych co dělat.
