Jaký jste měl pocit z výkonu?
Před závodem mi ještě nohy moc nejely, možná jsem to malinko přehnal v posilovně. Nicméně zdejší publikum ze mě vymáčklo asi maximum a byl jsem až překvapený, jak to létalo daleko. A hlavně, že jsem udržel tak vysoký standard. Všechno létalo kolem 85 metrů.
Čím to, že už jste první hod nevylepšil?
Myslel jsem si, že to pořád můžu přehodit. Ke konci už mi ale docházela energie. Sice to byly stabilní hody, ale pořád kousek chyběl. Jsem trochu vymáčklej. Byl to jednoznačně nejnáročnější závod v sezoně. Uvidíme, jak to se mnou zamává.
Věřil jste si, že padne devadesátimetrová hranice?
Po tom prvním pokusu jsem si říkal, že je to možný. Zase jsem tomu o kousek víc věřil, ale nestalo se. Na tu devadesátku si holt počkám. Taky prostě trpím na příliš krátké rozběhy. Tady mi chyběly asi čtyři stopy. Možná mi ale zase ten kratší rozběh trochu pomohl, protože jsem musel zvýšit frekvenci.
Nevyrazil jste nějakému divákovi oko, když jste se rozbíhal až od hrazení?
Říkal jsem jim, ať si dávají pozor. Tady je to ještě dobrý, bývá to i horší. V minulých ročnících byli diváci natlačení na to pletivo, tak to bylo nebezpečnější.
Co teď bude nejdůležitější před mistrovstvím světa?
Hodit se do pohody. Hlavně, aby mi vydrželo zdraví. Tedy achilovka. To je důležitý. Abych byl připravenej a natěšenej na trénink.
Bolela vás v průběhu závodu?
V závodním transu toho hodně necítíte. Pak se to ale rozleží a zejtra budu zmlácenej, jak kdybych se porval v hospodě.
