Dva týdny od karambolu totiž stále nemůže uchopit tyč, ve všem se musí spoléhat na pravou, zdravou ruku. Na té druhé má jizvu, která se táhne od zápěstí do půlky dlaně.
"Je to s tím složité," uznává osmadvacetiletý závodník Dukly Praha.
Je to aspoň lepší z pohledu hojení?
V pondělí mi lékaři vytáhli stehy, jenže jeden se bohužel otevřel, takže musím mít dál ovázanou ruku. Přesto jsem zahájil třítýdenním soustředěním v Harrachově přípravu na další sezonu.
Takže jste pochopil, že "vlak" do Paříže vám ujel?
Je to jasné, bolí to, mám pořád dost naražených kostí, ruka je lehce oteklá, jsou na ní modřiny. Léčení bude delší, než jsem sám předpokládal. Tu jizvu jsem ani v nemocnici neviděl, až na prvním převazu jsem si všiml, jaký má rozsah. To mi začínalo být jasné, že Evropu nestihnu.
Přitom hned při prvním startu v roce 2011 splnil limit. Jak vám z toho je?
Už jsem to překousl. Stalo se a asi se to stát mělo, když chce člověk hodně, nemá nic. Ale mrzí to, letos jsem dával do přípravy víc než kdykoliv v minulosti. A taky se to projevilo: šel jsem tři závody, na všech jsem překonal limit, jednou jsem se pokoušel o český rekord. Fazóna byla a i teď stoupá, nohy jsou živé. Tak si říkám, že je škoda...
Že budete závody sledovat jenom v televizi.
A se slzou v oku. Je mi líto, že jsem tam mohl být a nejsem. Kdybych na to neměl, tak si řeknu budiž. Ale když vím, že jsem tam mohl bojovat o dobré umístění...
Jaké třeba?
Už na to tak nekoukám. Výkon od 570 centimetrů výš by znamenal finálové umístění a v nejlepší osmičce už se mohly dít věci. Když jsme skákali v Doněcku, kde byli všichni kromě Němců, já byl třetí. Ale nechci říct, že bych jel do Paříže pro medaili.
Zraněná levá ruka je v tyčce důležitá?
Spousta lidí se mě ptala: Levá, to je lepší, ne? Je to spodní ruka, kterou tyčku ohýbám, tou vrchní ji držím. Není to lepší ani horší, obě mají svůj význam, obě jsou stejně důležité.
Říká se, že kdo nezlomil tyčku, není skokan.
Já jsem svoji první zlomil minulý rok a to jsem prohlásil, že se mi to líbilo, že to byl dobrý úlet. Udělal jsem salto, dopadl jsem a šel skákat dál. Teď jsem zlomil druhou a radši už s tím chci skončit. Není to příjemné.
Ale běžné, ne?
Nikdo nezažil, že by se tyčka zlomila tak jako mě teď a stalo se při tom takové zranění.
Byla stará?
Na Dukle máme dvě stejné a já jsem si původně myslel, že je to ta druhá, protože vypadají podobně. Je z roku 2004, takže zase tak stará nebyla, ale když je kvalitní tyčka stará, tak to nevadí.
Používají se jenom v závodě?
Jenže ty se nasčítají a k tomu se přidá riziko třeba na letišti, kdy se s tyčkou někde ťukne, udělá se prasklinka. Tyčkař s tím musí počítat, teď už vím, že musím tyče důkladně kontrolovat...
