Ten souboj na 110 metrů překážek, v dálce a kouli s Rusem Alexandrem Pogorelovem, Maďarem Attilou Zsivóczkym a Polákem Michalem Modelskim vyhrál.
Jste se svými výkony spokojený?
Ještě to nebylo ono, ale trojboj naznačil, že další desetiboj bude kvalitnější, než byl ten minulý. Škoda, že nevyšlo počasí a také toho, že jsme závodili celkem brzo po Götzisu. Tam mi Pogorelov, jehož jsem dnes porazil ve dvou disciplínách, dal na překážkách půl vteřiny. Tentokrát jsem byl o necelé dvě desetiny rychlejší.
Má trojboj v programu velkých atletických mítinků budoucnost?
Má. Už několikrát jsme tak závodili. Je to zpestření mítinků. A pro nás desetibojaře je to určitě příjemnější, než startovat v jedné disciplíně se specialisty.
Disciplíny jste vybíral vy?
Pořadatelé se mě ptali, jaké by tam měly být, ale nechal jsem to na nich. Takže nakonec jsem je nevybral.
Závodili jste jen čtyři. Nechybělo vám víc kvalitnějších soupeřů?
Byla to zkouška a docela obstála. Příští rok by tak na Tretře mohl mít trojboj kvalitnější obsazení. Jen mě mrzí, že nemohl přijet Američan Bryan Clay, který má podle posledních informací zlomené žebro. S ním mohl být náš závod ještě lepší.
Bylo chladno, kolem 12 stupňů Celsia, jak jste se udržoval v tempu?
Špatně. Závodit v takovém počasí není příjemné. Navíc jsem dva dny před Tretrou skákal tyčku a natáhl jsem si sval. To bylo v Praze na Strahově ještě horší počasí než v Ostravě, asi devět stupňů. Bál jsem se, jestli vůbec budu moci závodit. Masér Křížek mě ale před závodem namasíroval hřejivkou, a ta mě ještě teď hřeje, takže to bylo bez problémů.
Jak se dá přímo na stadionu proti chladnému počasí bojovat?
Tím, že se právě tou hřejivou mastí namažete od hlavy až k patě. To vás celé tělo pak pálí ještě druhý den.
