Jedenatřicetiletá Pearsonová v Gold Coast od dětství žije, a proto byla jasnou volbou pořadatelů při hledání tváře Her Commonwealthu. Olympijská vítězka z roku 2012 a úřadující mistryně světa v běhu na 100 m překážek byla při středečním slavnostním zahájení poslední členkou ceremoniální štafety, ale to už věděla, že na akci startovat nebude.
„Udělala jsem všechno, co se dalo. Nenechala jsem jediný kámem neobrácený, abych našla možnost, jak startovat na stovce překážek a ve štafetě 4x100 m. Jsem z toho zničená, teklo hodně slz,“ přiznala Pearsonová na tiskové konferenci. „Měla jsem velkou roli na zahajovacím ceremoniálu, proto jsem s oznámením čekala až doteď.“
Současné zranění je další z řady zdravotních problémů, kterým musí Pearsonová čelit. V roce 2015 si na mítinku v Římě vážně poranila ruku a přišla o zbytek sezony včetně mistrovství světa. Před olympijskými hrami v Riu 2016 si zase natrhla zadní stehenní sval a nemohla obhajovat zlato z Londýna.
I když ji přepadaly myšlenky na konec kariéry, dokázala se vrátit a loni v Londýně získala své druhé zlato z MS po triumfu v Tegu 2011. Nyní Pearsonová doufá, že si kariéru protáhne alespoň do olympijských her v Tokiu 2020, i když problémová achilovka bude doslova její Achillovou patou.
„Myslím, že ta šlacha bude v příštích letech dost nevyzpytatelná. Půjde o to, abychom to nějak zvládli a posílili ji tak, abych byla v co nejlepší formě příští rok na mistrovství světa a pak na olympijských hrách,“ dodala šampionka z předchozích dvou Her Commonwealthu v letech 2010 a 2014.
