Vystoupení v Rumunsku bude pro atlety jednou ze závěrečných příležitostí, jak nahnat bodíky pro olympijský žebříček. Poslední šanci pak nabídnou národní šampionáty příští víkend.
Svoboda má splněný svazový limit, nefiguruje však mezi čtyřicítkou postupujících podle žebříčku. Ze 62. příčky mu chybí 64 bodů.
Atleti před Kluží |
„Nedívám se na to, rád zůstávám v klidu,“ popisuje. „Kdybych totiž věděl, že pár bodů hraje velkou roli, byl bych z toho zbytečně nervózní. Potřebuji, abych zaběhl nějaký výkonnostní nesmysl.“
Tím má na mysli ostrý limit 13,32, což je jen o pět setin pomalejší než jeho osobní maximum z roku 2010.
„Ale tenhle čas v hlavě mám,“ nezastírá. „Furt tělu věřím, že má možnost o něj bojovat. Jde spíš o to, aby se sešlo pár věcí, a zdraví vydrželo, alespoň jako doteď.“
Slůvkem zdraví naráží na achilovku, kterou si zranil na soustředění na konci dubna. Jak je na tom nyní?
„Až do čtvrtka jsem o ní nevěděl, teď po přeletu sem do Kluže ji trochu cítím,“ popisuje Svoboda. „Ale je to věc, kterou buď utlumí prášek, nebo ji rozhýbu. Není to nic fatálního a určitě by to nemělo ovlivnit můj výkon.“
Zatím jej nehoda, kdy mu na nohu spadla překážka, ovlivňovala spíše pozitivně. Po neštěstí čtyři týdny neběhal, načež se 7. června, po čtrnácti dnech tréninku, blýskl na Odložilově memoriálu časem 13,53. O dva dny později v Marseille zaběhl 13,58.
Čtyři týdny netrénoval a pak? Výkon z říše snů, malý happyend, říká Svoboda |
„Tyto výkony mi dávají velké sebevědomí do nedělního závodu tady v Kluži,“ přikývl před hotelem české výpravy.
„V Marseille jsem běžel dva dny po Odložilovi a druhý den bývá nejkritičtější. Přitom jsem na šesté překážce měl metr náskok na Španěla Martíneze, který mi pak dal metr za sedmou překážkou a je fakt dobrý, celý závod vyhrál.“
Právě kvalitní soupeři mohou být jedním z faktorů, které Svobodu strhnou ke zmíněnému nesmyslnému výkonu. V Kluži se bude český reprezentant měřit například s Finem Lakkou (sezonní maximum 13,31), Turkem Sevlerem (13,42) či Srbem Vukičevičem (13,49).
„Jsem rád, že tady konkurence je,“ přemítá Svoboda. „Je nejlepší chytit se závodníků, se kterými nechcete prohrát. Nechci říct, že si urvu nohy, ale udělám vše pro to, abych s nimi neprohrál.“
Vedle pronásledování olympijského snu, který okusil už v Pekingu a Riu, jej požene také formát týmové soutěže, v níž budou Češi bojovat o jedno ze dvou postupových míst do superligy ME družstev.
Na stadionu v Kluži proběhne o víkendu první liga mistrovství Evropy družstev. Čeští atleti budou usilovat o jedno ze dvou postupových míst zpět do superligy pro osm nejlepších týmů kontinentu. https://t.co/E2as6yXCmm
„U dvou postupů už jsem byl, ale superligu jsem sám nikdy nezažil,“ připomíná Svoboda. „Vždycky, když jsem tam nebyl, tak se těsně sestoupilo, což mě mrzí. Kdybych tam byl, tak bych tomu třeba zabránil. Každopádně teď bych se chtěl o postup znovu zasloužit.“
Svou příležitost dostane v neděli v 18:15 SEČ, do té doby bude krajanům fandit. Ale jen z hotelového pokoje, vzhledem k pandemické situaci se nezávodící atleti na stadion nedostanou.
„Je to škoda, protože půlka z nás bude schovaná na hotelu a maximálně budeme slyšet zvuk ze stadionu,“ smutní velký reprezentační srdcař. „Takže já určitě hodně energie nechám u televize,“ nastiňuje s úsměvem.
Nicméně pro nedělní startovní výstřel si jistě dostatek sil uschová.
