„Asi snad jako jedinému atletovi v historii, který měl áčkový limit, mi na Olympu totiž dali profesionální smlouvu jen do března. Aby mi ji prodloužili, dostal jsem výkonnostní cíl. A ten jsem tady nesplnil,“ přiznal devětatřicetiletý Svoboda.
Proto si není jistý, co bude dál. Bude mít ještě vůbec možnost v letní sezoně závodit?
„Kdybych byl milionář, tak asi jo. Ale takhle musím řešit, co dál,“ pokračoval. „Možná si tím zavřu dveře, ale klidně to řeknu otevřeně, už mě nebaví chodit po špičkách. Mám pocit, že už tam nejsem žádoucí. Místo toho, abych se připravoval na mistrovství Evropy venku a olympijské hry, tak jsem musel závodit v hale. I přesto, že jsem byl nemocný. Teď už můžu říct, že jsem měl covid. Když je člověk po covidu, tak se trhá jako papír. U mě je to ještě úměrné věku. Už zkrátka necítím podporu. Jenom od lidí, kteří mi od srdce fandí. Ale ti mě u atletiky bohužel neudrží.“
2. DEN HMS: Krsek i Švábíková končí šestí, Bolová překonala rekord |
Přitom on by rád závodil dál. Stále má před sebou sportovní cíle, nechce se jich vzdát.
Což ostatně nemá ani v povaze. Svoboda je vyhlášený bojovník. Jeho kariéra je protkaná mnoha úspěchy, ale stejně tak i vleklými zraněními.
Získal celkem patnáct českých titulů, z halových mistrovství Evropy má dva bronzy a zlato z Paříže 2011. Kvůli problémům s achilovkami už ale taky málem ukončil kariéru, trápilo ho i koleno, často míval natržené svaly.
Tak jako loni. Na mistrovství republiky v hale si přivodil další zranění a kvůli němu vynechal celou letní sezonu.
Ani tehdy se ovšem nevzdal. Makal na dalším návratu a před letošními starty vyprávěl, že ho žene, že se chce představit na olympijských hrách v Paříži a příští rok ukončit kariéru v hale na evropském šampionátu v Apeldoornu.
„Taková symbolika,“ říkal. „Halová Evropa je pro mě totiž srdcovka.“
Bojovník Svoboda se vrhá do dalšího návratu. Skončit? Takový luxus nemám |
Jeho motivací byl také návrat mezi překážkáře, o nichž říká, že jsou jako jeho rodina.
Když stál v Glasgow v mixzóně a soupeři chodili kolem něj, plácali ho po zádech. Dvacetiletý Čech Štěpán Schubert, který stejně jako on nepostoupil z rozběhu, vykládal: „Bydlíme spolu na pokoji, říkal mi to. Je jako náš mentor. Doufám, že si ještě spolu zazávodíme. Podle toho, co jsem viděl na republice, tak by v létě na 110 metrů překážek měl. Navíc říká, že je jeho snem, abych ho na nich jednou pořádně vyzval a abych ho porazil.“
Svoboda si takové přivítání od soupeřů samozřejmě cenil. „Bylo strašně fajn se vrátit na šampionát. Když jsem přišel do haly, všichni pozdraví. I Grant Holloway mě objal. Je to moje rodina, jeden z důvodů, proč jsem se chtěl vrátit.“
O to hůř se mu vstřebává jeho současná situace.
Halové MS v atletice 2024vše o závodech |
V Glasgow vypadl už v rozběhu. Škobrtl o překážku, což ho rozhodilo a pak už jen sledoval, jak se mu postup vzdaluje. „Udělal jsem technickou chybu. Přišlápl jsem překážku, pak jsem se to snažil vyrovnat… Prostě moje chyba. Ne, nebudu se vymlouvat,“ líčil.
Navíc si zřejmě opět přivodil zranění. Po rozběhu kulhal.
„Nemůžu sval napnout, jako kdyby se mi něco natrhlo,“ popisoval. „Ale to už je asi jedno. To by se fakt musel najít nějaký milionář, kterému by bylo líto Petra Svobody a splnil by mu ještě jeho sen o olympijském roce. Takové je podle mě jediné východisko. Ale tyto příběhy se dějí asi jen v jiných zemích. Nejsme v Americe,“ dodal.