"Když jsem viděl, že to spadlo za jedenadvacetimetrovou hranici, řekl jsem si: Dobrý to je," přidá.
Emoce? Nečekejte! Dvaadvacetiletý obr ze Šternberka je velký flegmatik. Přitom kolik důvodů k radosti letos měl. Už v hale se výrazně zlepšil, na evropském šampionátu pod střechou v Göteborgu vyválčil bronz. A do letní sezony vlétl nečekaným výkonem. Letos venku takhle daleko dosud nikdo kouli neposlal. "Je příjemné být první ve světových tabulkách, ale neprožívám to."
Že by se tím pyšnil? "Nevím, čím bych se měl chlubit," přidá pouze.
Handicap? Síla
Bývalý trenér Viktor Znojil na něj pěje superlativy: Má rychlost sprintera, sílu vzpěrače a odraz skokana. Kdy tu větu slyšel Prášil poprvé, jen se rozpačitě zasmál. "Myslím, že to tak není."
Při sunu v koulařském kruhu je přitom vskutku rychlý. "Ale sprinter? To ne."
O vzpěračských maximech nemluví vůbec. Sílu považuje statný mladík, který při výšce 202 centimetrů váží víc než 140 kilo, za svůj handicap. "Ve srovnání s ostatními vrhači za nimi zaostávám."
Nejenom silově, i věkově. Vždyť mu je teprve dvaadvacet. V čem tedy tkví jeho ohromný posun? Je zdravý. "Poprvé absolvoval přípravu bez problémů. Ty tři roky, co jsme spolu, vlastně pořád jen dotrénovával," říká jeho trenér Petr Stehlík.
BRONZOVÝ ÚSPĚCH. Ladislav Prášil vybojoval na halovém mistrovství Evropy v Göteborgu bronz.
V předešlých letech trápilo Prášila levé koleno, absolvoval dvě operace. Nejdřív podstoupil plastiku šlachy, pak mu lékaři museli odstranit výrůstek, který pod ní vznikl. Lékaři mladému koulaři jasně řekli: Koleno už nikdy nebude tak silné, jak bývalo.
"Odrazově to není dokonalý. Pořád tam je riziko, že se to může zhoršit." V zimě zapracoval na síle. Těsně před březnovým halovým šampionátem v Göteborgu však atletického obra trápil břišní sval. "Nebýt toho, mohl se už v hale posunout mnohem dál," tvrdí kouč.
Brutální zlepšení jeho svěřence - vždyť africkým výkonem si Prášil zlepšil osobní rekord o metr a čtvrt - ho nepřekvapilo. Prášilovou velkou devízou je cit pro pohyb. "Ač to navenek vypadá jako velký skok, on se zlepšuje postupně. Ale docela rychle, to uznávám."
Nejbližší výzva? Machura
Že 21,47 metru z Potchefstroomu neuzná Český atletický svaz jako splněný limit na světový šampionát do Moskvy, věděli oba předem, závody v Jihoafrické republice nesplňovaly předem stanovená kritéria. "Ale ten výkon je o dvě třídy lepší než limit. O ten se nebojím," řekne Stehlík. "20,60 metru - to snad problém nebude. Nepochybuju, že to v sobě mám," dodá Prášil.
Africký výkon by mu mohl otevřít dveře na velké mítinky. Už má potvrzený start na Diamantové lize v Římě. A ambice? "Má na to házet velké metry, nemívá propady nahoru dolů, je hodně vyrovnaný," popisuje Stehlík. Nenápadně tak přehodnocuje ambice pro sezonu s vrcholem v podobě mistrovství světa.
Po Göteborgu si s Prášilem stanovili: Zkusit v Moskvě do osmičky. "Výkon jako v Potechefstroomu by ho mohl vynést mnohem výš," uvědomuje si Stehlík.
Ale řeči o případném útoku na medaili? "Nad tím nepřemýšlím. V sezoně mě stejně ještě několik lidí překoná. A stát se může cokoliv. Člověk se zraní a..." hlesne Prášil.
Přesto jednu metu by pokořil rád - za českým rekordem Remigia Machury 21,93 metru z roku 1987 zaostává o 46 centimetrů... "To je motivace."
