"Roste jako z vody," září Kašpárková. O chod domácnosti se oba rodiče poctivě dělí, například otec Pogány se vyžívá v nakupování pro svoje kuchařské experimenty.
Na spaní malá Terezka moc není, maminku nechá odpočinout jen asi na pět hodin denně. Probouzí se kolem šesté a Kašpárková s Pogánym si ji berou k sobě do postele. "Pak zase usne a vydrží spinkat i do desíti, do procházky," popisuje devětadvacetiletá trojskokanka.
Dopoledne si vždy vyhradí k výletu s kočárkem. Nemůže však přírodou brouzdat celý den, každé odpoledne už chodí se svým přítelem Pogánym trénovat. Zatím jen lehce, na hodinu, aby tělo po těhotenství nešokovala, ale s jasným cílem: naskočit do zimní halové sezony.
Jestli o tom dřív nebyla pevně přesvědčená, pak informace, že k účasti na halovém mistrovství Evropy příští rok ve Vídni postačí skočit 13,95, ji utvrdila. "Teď ještě mne Michal moc nehoní, čas jeho tvrdých tréninků však přijde. Za měsíc začnu naostro," těší se.
Vrcholem návratu nejlepší české trojskokanky má být za tři roky olympiáda v Aténách. Kašpárková se tam v roce 1997 stala mistryní světa a na stejném místě hodlá svoji kariéru ukončit. "Nějak dobře, doufám," říká. "Kvůli tomu se vracím a trénuji."
Terezka, jíž jsou dnes čtyři měsíce a čtyři dny, svoji maminku v doskočišti asi jen tak neuvidí. Když Kašpárková trénuje, i když je hezky, dcerku většinou nechává u sestry nebo tety. "Terezka spí, jenom když v kočárku jede. Jinak spát nechce."
