Její výkon 71,22 metru, který předvedla v roce 1984 v kalifornském Walnutu před triumfem na olympijských hrách v Los Angeles, nahradí v nizozemských rekordních tabulkách výrazně kratší hod Corrie de Bruinové 63,88 metru z roku 1998.
Rozhodnutí atletického svazu předcházelo téměř roční jednání s Nizozemským olympijským výborem, který nakonec záměr vymazat rekord pošpiněný dopingem i po dlouhých letech schválil. „Už nemůžeme určit, zda byly u těchto výkonů v minulosti provedeny dopingové testy. To je podmínka pro uznání národního rekordu,“ řekl předseda atletického svazu Theo Hoex.
Stalmanová se odebrání rekordu nebrání. „Vím, co jsem řekla, a přijímám důsledky,“ uvedla čtyřiašedesátiletá bývalá diskařka a koulařka, která záhy po olympijském vítězství ukončila kariéru.
V lednovém rozhovoru pro nizozemskou televizi prohlásila, že si dopingem pomáhala v posledních dvou a půl letech kariéry. „Už tehdy to bylo zakázané, ale při tréninku jsem to mohla dělat bez jakéhokoliv rizika, protože mimosoutěžní kontroly neexistovaly,“ uvedla.
S dopingem začala, protože si uvědomila, že jinak nemá šanci vyrovnat se závodnicím z východní Evropy. „Při rozcvičování jsem koukala na všechny ty ‚almary‘, jak chodí kolem a pak mi nakopou zadek rozdílem 15 metrů. Začala jsem přemýšlet, co dělat, abych je na olympiádě porazila,“ dodala. Před dopingem měla osobní rekord 56 metrů.
