"Já si záznamy o tom, kolik lidí Bolta porazilo, nevedu," tvrdil Gatlin, loni v Londýně za Boltem bronzový, letos však na stovce ještě neporažený. Přestože slavného Jamajčana udolal poprvé v životě, na oslavu si jen skromně zatleskal. "Chci totiž závodit ještě líp," pronesl.
Bolt, když do Říma přijel, pronesl: "Mám před sebou poslední olympijský cyklus a chci dominovat v každém z těch čtyř roků." Po prvním evropském závodě se však musí zamyslet. Pět let dominoval, ve věčném městě však ukázal, že jeho rychlost nebude trvat věky.
Už první Boltova stovka sezony na Kajmanských ostrovech nebyla nijak oslnivá, o jeho vítězství rozhodla až cílová fotografie a čas 10,09 sekundy. "Ten závod se mi nepovedl," přiznal světový rekordman a v Římě snil o velkém skoku kupředu.
Jenže nakonec musel uznat porážku. Olympijský šampion po skvělém startu zakolísal a už Gatlina nedokázal dostihnout. Byť byl za cílem překvapený, uklidňoval se: Do mistrovství světa mám ještě dost času. O svůj druhý světový titul bude usilovat v Moskvě až v srpnu.
"Nejsem zaskočený, ani si nedělám starosti. Mám pořád čas," tvrdil Bolt. "Všechno v této sezoně se točí kolem mistrovství světa a já mám pořád dva měsíce na to, abych všechno vyladil. Není možné vyhrát v kariéře každý závod, to už jsem zjistil. A navíc z porážek se toho dokážu hodně naučit."
Bolt sice tvrdil, že od závodu moc nečekal, radostí však po něm nejspíš neskáče. Vždyť on neprohrává často. "Neměl jsem energii v nohou," řekl. "Musím být rychlejší ke konci závodu, jen potřebuju čas."
Přitom už v této době obvykle býval ve fázi, kdy své soupeře nechával daleko za sebou. Na pomalejším vstupu do sezony se však mohlo podílet i drobné zranění kolenní šlachy, se kterým se trápil dva měsíce.
"Vůbec jsem ho necítil," namítal přesto. "Až po závodě se bolest ozvala, ale to je normální. Do závodu jsem šel s tím, abych se přesvědčil, jak na tom jsem. Teď se podívám na záznam, abych věděl, kde jsem dělal chyby a na čem zapracovat, abych příště běžel líp."
