Dnes je ze čtyřicetiletého Waye sportovní hvězda. V maratonu na Hrách Britského společenství v Glasgow skončil desátý – nejlépe ze všech Angličanů. Před sedmi lety by do něj přitom jen sotva někdo řekl, že dokáže maraton vůbec zaběhnout.
Když se tehdy Way podíval do zrcadla, spatřil muže, který vážil 102 kilogramů. Stravoval se hlavně ve fastfoodech, hodně pil alkohol, často navštěvoval večírky. Jeho manželka zoufale přihlížela, jak se z něj stává troska.
Už dříve občas zkoušel běhat. V dubnu 2006 se dokonce zúčastnil Londýnského maratonu. Ale u sportu nevydržel. Dalších 18 měsíců se zase válel před televizí a bezcílně se protloukal životem.
Tělo mu však samo ukázalo vykřičník. Když se začaly projevovat zdravotní problémy, rozhodl se pro změnu. Znovu se přihlásil na Londýnský maraton. „Potřeboval jsem nějaký cíl, který by mě vrátil na správnou cestu.“
Aby měl více času na trénink, vyměnil dobře placenou práci v oboru informačních technologií za méně výdělečný, ale časově flexibilnější úvazek v bance. Svou závislost na jídle dokázal přetavit v lásku k běhání. „Když chcete být vytrvalostní běžec, vyžaduje to povahu se sklony k závislosti,“ popisoval.
Doufal, že by Londýnský maraton 2008 mohl zvládnout za 3 hodiny. Nakonec mu stačily jen 2 hodiny a 35 minut. „A přitom jsem ani nešel naplno!“ Gaučový povaleč zjistil, že má v sobě talent. Úspěch ho motivoval, začal dřít. Kromě klasických maratonů začal běhat i ultravytrvalecké závody na 100 kilometrů. K nim směřoval i letošní přípravu, nikoliv ke Hrám Britského společenství.
Jenže pak se do Glasgow kvalifikoval. Běhal 209 kilometrů týdně, aby se co nejlépe připravil. Z „oplácaného tlusťocha“ byl tou dobou dávno šlachovitý atlet.
A na Hrách dostal jeho příběh pohádkovou tečku. V nabité konkurenci skončil Way v maratonu desátý, byl nejlepší z Angličanů a znovu si vylepšil osobní rekord na 2:15:16. „Vysněný cíl byl dostat se mezi nejlepších deset, vylepšit osobák a britský veteránský rekord. Povedlo se mi vše. Jdu na drink,“ prohlásil po závodě.
Byl červenec 2014 a Steve Way definitivně dokázal, že nikdy není pozdě změnit svůj život.
