„Jste už asi padesátý, koho překvapilo, že jsem neběžela steeple,“ usmívala se prachatická rodačka, která v neděli oslaví 29. narozeniny.
„Fakt je, že jsme pár dní před šampionátem přijeli ze soustředění. Navíc teď jsem běžela asi tři steeply za sebou, za dva týdny mě čekají další v Berlíně a nechtěli jsme riskovat. Říká se, že tuhle disciplínu by měl člověk absolvovat tak maximálně šestkrát za rok,“ vysvětluje, proč zvolila doplňkovou vzdálenost. I na ní si ovšem se soupeřkami bez problémů poradila.
Vyhrála s desetivteřinovým náskokem. „Přitom se mi vůbec neběželo dobře. Pořád na mě působila nějaká aklimatizační krize poté, co jsme byli v horách. Také bylo vedro. Ale jsem spokojená. Zlato jsem chtěla a mám ho,“ ujistila.
Nejvyšší pozice na těchto distancích se od ní často čekají. Když zapátrala v paměti, tak si spočítala, že víkendová zlatá medaile z Kladna už je pro ni čtyřicátým republikovým titulem od mládeže.
„Když vezmu všechny dřívější běhy, krosy, 1 500 metrů, steeple a myslím si, že mám i jednu ze silniční desítky,“ lovila v paměti. „Jediné, z čeho na republice nemám zlato, je asi pět kilometrů.“
Teď ji čeká větší výzva, než byl domácí šampionát. A tou je mistrovství Evropy v Berlíně, které odstartuje v příštím týdnu. V pondělí nasedne do vlaku směrem do Německa. Pro závod má jasný cíl: chce se pokusit o účast ve finále.
Jaké má šance? „V letošní sezoně jsem šestatřicátá v tabulkách a do finále postoupí šestnáct nejlepších, takže to bude těžké. Ale uvidíme, jak se bude závod vyvíjet, jak se bude taktizovat,“ vyprávěla. „Kdybych běžela na hranici osobního rekordu, což by se mohlo podařit, tak bych se do finále mohla dostat.“
Její osobní rekord má hodnotu 9:41:83 minuty. Letos zatím běžela nejrychleji o deset vteřin pomalejší čas. Evropský šampionát je pro ni hlavní vrchol sezony. Pro úspěch dělá maximum. Pro tuhle sezonu změnila trenéra i styl přípravy. Nově se připravuje pod Martinem Vrabcem a částečně i pod Jiřím Coufem z českobudějovického Sokola. Na jaře si na změny zvykala, ale v poslední době to vypadá, že si sedly.
„Trenér mě vede na dálku. Jirka Couf mi pomáhá se silovou přípravou a občas zkoukne úseky na stadionu v Budějovicích,“ popisovala Sekanová, která hlavního trenéra vídá hlavně na soustředěních, jež má poměrně často. I před Kladnem byla v italském Livignu.
„Jezdili jsme na stadion do Svatého Mořice. Je to v 1 800 metrech nad mořem a připravuje se tam celá světová elita,“ řekla Sekanová, jež v minulém roce vyzkoušela i pětatřicetidenní soustředění v Keni, v běžeckém ráji v Itenu. „Zážitek pro běžce je to úžasný, ale jestli mi to tréninkově dalo to, co jsem od toho čekala, to si nejsem jistá. Jsem teď zastáncem toho, že člověk by se měl připravovat v prostředí, které je mu vlastní,“ dodala Sekanová.
Po evropském šampionátu ji čekají týmové povinnosti v extralize. „Svůj nejlepší čas bych ale chtěla ještě posunout,“ plánovala.
