Praha udělala první krok v obnově Výstaviště, které je rok od roku v horším stavu. Vypsala architektonickou soutěž na jeho nový vstupní portál.
Město chce vysoutěžit návrh dvou bran, jedné hlavní a jedné menší, vedlejší, ale i návrh podoby okolního prostranství včetně nového oplocení, pokladen, zeleně, mobiliáře a osvětlení. „Je to příležitost, jak nastartovat postupnou přeměnu Výstaviště Praha. Právě vstupní prostor totiž vnímá návštěvník i náhodný kolemjdoucí nejdříve,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který nad soutěží převzal záštitu.
Dnes návštěvníky areálu vítá pouze nevzhledný plot, který u hlavního vstupu zůstal poté, co byla v roce 2014 odstraněna ocelová konstrukce připomínající baldachýn. S postupem času totiž zrezla a hrozilo, že se zřítí. Ani tato stavba však na Výstavišti původně nebyla.
Brána musela ustoupit době
Vstup na Výstaviště, které vzniklo u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, zdobila nejdříve monumentální novorenesanční brána ze dřeva, jež vznikla podle návrhu hlavního architekta výstavy Antonína Wiehla. Lidé pod ní procházeli téměř šedesát let, než ji v roce 1948 před konáním Slovanské zemědělské výstavy zbořily buldozery.
„Architekt Jiří Kroha, který zemědělskou výstavu ztvárnil, byl avantgardní a historická brána se mu jednoduše nehodila a kromě toho nebyla historizující architektura v tehdejší době ještě doceněna. Brána byla navíc již značně sešlá,“ vysvětluje historik Jan Jungmann z Muzea hlavního města Prahy.
Kovová konstrukce, která u vstupu do areálu stála donedávna, se na svém místě objevila až v roce 1991 před Všeobecnou československou výstavou, pořádanou k příležitosti stého výročí Výstaviště. Její podoba vzešla z návrhu dvojice mladých absolventek architektury.
„Byla to taková postmoderní záležitost, která měla působit jako monumentální vstup. Ovšem myslím, že se stavba příliš nepovedla a navíc zastínila pohled na Průmyslový palác, který je a vždy byl hlavní dominantou Výstaviště,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Naproti tomu Wiehl podle něj původní bránu navrhl tak, aby skrze ni bylo palác vidět velmi dobře a aby jej při pohledu zvenčí orámovala.
„Dnes se přímo nabízí pokusit se tam udělat její kopii,“ myslí si Lukeš a dodává, že k původní bráně existuje technická dokumentace i desítky fotografií pořízených ze všech možných úhlů. „Kdo ví, třeba se v soutěži objeví i nějaký návrh, který bude Wiehla kopírovat,“ říká. Souhlasí prý i s myšlenkou postavit na místě soudobou stavbu.
„Na matějskou nelze být hrdý“
Architekti mohou své projekty do soutěže zasílat do 27. března. Podle Boháče by měly být funkční z provozního hlediska a výtvarně přiměřené k prostředí Výstaviště. Odhaduje, že by nové brány do areálu měly být dokončeny v roce 2018.
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) dodává, že soutěž na jejich podobu není to jediné, co se letos na Výstavišti odehraje. „Opravíme ještě Lapidárium a restauraci Bohemia, vznikne nové griloviště a chtěli bychom stihnout i vodní biotop,“ říká. Na jaře by podle ní mohlo přijít na řadu i vyhlášení další soutěže, tentokrát na dočasné zastřešení levého křídla Průmyslového paláce, které vyhořelo v roce 2008.
Magistrát naráží na odpor pražských památkářů. Jejich šéf Jiří Skalický totiž pro Pražský Deník uvedl, že zákon neumožňuje vybudování dočasných staveb u kulturní památky. Krnáčová se s ním teď proto snaží najít společnou řeč. „Věřím, že se nám to podaří. Ten nevzhledný stan, který tam je dnes, je ostudou celého Výstaviště,“ říká.
Moderní lunapark
Příslovečným trnem v oku pražské primátorky je i matějská pouť, která se na Výstavišti koná od roku 1963. Současná podoba tradiční zábavy, kvůli které každý rok přijíždí do Prahy tisíce lidí, jí připadá zastaralá. „Její úroveň není dostatečná a určitě není něčím, na co by město mohlo být hrdé,“ říká.
Moderní lunaparková zábava podle ní vypadá úplně jinak. „Stačí se podívat do zahraničních parků. Uvědomuji si, že matějská pouť na Výstavišti je tradiční záležitost, ale my chceme, aby té tradici odpovídala i kvalita,“ dodává Krnáčová s tím, že je třeba o budoucnosti pouti uvažovat.
Její provozovatel Václav Kočka starší se domnívá, že je třeba, aby byly na pouti zachovány i klasické atrakce, jako je lochneska nebo houpačky. „K moderně patří i historie,“ myslí si. Pouť má podle něj být hezká a „načančaná“. „Pěkný je třeba vídeňský zábavní park Prátr. Ale i my tu máme všechny možné atrakce a každý rok nějakou novinku, nevím, co by podle paní primátorky mohlo být lepší. Do vesmíru ještě létat nemůžeme,“ říká Kočka. Právě prý jedná s provozovateli atrakcí o tom, co letos na matějskou přivezou. Ostatně i Krnáčová chce prý s Kočkou brzy jednat a probrat jak jeho plány, tak představy, které má o pouti magistrát.
