České vědecké instituce dostanou v letech 2014 až 2020 na investice v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání celkem 90 miliard korun. Pražské vysoké školy tvrdí, že z toho mají získat jen přibližně 8 miliard.
"To je nedostačující. Mně ta diskriminace Prahy připadá už naprosto neúnosná. Pokud se vyjednání lepších podmínek nepodaří, dojde k destabilizaci celého výzkumného prostředí. Obáváme se, že naši vyjednávači si vytkli příliš snadný úkol pro vyjednávání," řekl iDNES.cz předseda Akademie věd Jiří Drahoš s tím, že instituce musí navíc značnou část peněz na projekty doplatit ze svého.
Podle Drahoše by do Prahy měla plynout zhruba třetina celkové částky - tedy kolem 30 miliard. "To je kvalifikovaný odhad, co se může v Praze rozumně zužitkovat," míní. Například Akademie věd by podle něj peníze využila na opravy budov či nákup přístrojů. "Nejde o to zuřivě stavět na zelené louce," uvedl Drahoš.
Rektoři v dopise odeslaném na konci minulého týdne požádali Sobotku o osobní jednání a "urgentní intervenci" u vyjednávacího týmu. "Pokud se podaří zajistit výjimkou pro Prahu rovné podmínky, dojde k mnohem významnějšímu nárůstu vědeckého, výzkumného a inovačního potenciálu ČR oproti situaci, která nyní hrozí," píší představitelé škol.
Premiér zatím na dopis nereagoval, ve středu prezident Miloš Zeman jmenuje jeho vládu.
Dopis, který připravil prorektor ČVUT pro vědeckou a výzkumnou činnost Vojtěch Petráček, podepsali kromě Drahoše Václav Hampl a Tomáš Zima (končící a nastupující rektor UK), Václav Havlíček a Petr Konvalinka (končící a nastupující rektor ČVUT), Richard Hindls z VŠE, Jiří Balík z ČZU a Karel Melzoch z VŠCHT.
Peníze pro Prahu jsou jednou z priorit, tvrdí stát
Ministerstvo školství ale slova o diskriminaci důrazně odmítá. "Je tomu naopak a ministerstvo má jako jednu z priorit umístit projekty financované ze strukturálních fondů na území Prahy. Jsme si vědomi toho, že v dané oblasti je dlouhodobě podfinancovaná, nicméně strukturální fondy nejsou nástrojem, který by to měl řešit," řekl iDNES.cz Radek Melichar z tiskového odboru ministerstva.
Praha jako nadprůměrně bohatý region v rámci Unie nemá podle pravidel Bruselu správně nárok ani na jednu korunu. Dojednanou výjimku v podobě zmíněných 8 miliard proto ministerstvo považuje za úspěch. "Navíc vedle těchto peněz je možné zapojit i finance z Evropského sociálního fondu. Takže celkem hovoříme zhruba o 10 miliardách pro Prahu po roce 2014," řekl Melichar.
Podle univerzit ale čeští vyjednavači měli pro metropoli domluvit výhodnější výjimku, podobně jako zahraniční kolegové pro Bratislavu či Budapešť.
O rozdělení celkové částky jednají s Bruselem zástupci ministerstev, kterých se strukturální fondy týkají. Od úterý do čtvrtka probíhá v Praze důležité jednání se zástupci Evropské komise o přípravě jednotlivých operačních programů. Finální verdikt padne na podzim 2014. "První výzvy k předkládání projektových žádostí by pak měly proběhnout od první poloviny 2015," doplnil Melichar.
Jde o neprovinčnost Prahy, říká Hudeček
Vysoké školy mají zastání u primátora Tomáše Hudečka, s nímž loni podepsaly memorandum o hájení společných zájmů. "Jestli ministerstvo školství bude ignorovat Prahu a z evropských peněz do veřejných vysokých škol pošle pouhé drobné, můžeme se rozloučit s hlavním městem České republiky jako jedním z prestižních míst pro kvalitní univerzitní vzdělání. Je za pět minut dvanáct s tím něco udělat," řekl iDNES.cz primátor.
Hudeček o eurofondech jednal už s členy končící Rusnokovy vlády, po ustavení nového kabinetu se chce setkat s premiérem Sobotkou i ministrem školství Chládkem. "Jde o neprovinčnost Prahy, která má jasný zájem na tom, aby měla v budoucnu tři univerzity v první stovce nejlepších světových univerzit, a eurofondy jsou nutnou součástí," doplnil primátor.
Vysoké školy také upozorňují, že dostaly minimum peněz už v období 2007 až 2013. Původně se hovořilo o třech miliardách, nakonec byly jen dvě (čtěte zde).
V hlavním městě sídlí osm z dvaceti šesti českých veřejných vysokých škol. Ty připomínají, že vzdělávají třetinu všech studentů v Česku. Pražské vědecké instituce také produkují více než 60 procent vědeckého výkonu ČR.
 |
