Na bezpečnost na Vltavě dohlížejí strážníci z poříčního útvaru. S příchodem léta jim přibývá práce. Zaměstnávají je neukáznění řidiči člunů i opilí plavci. Poříční útvar má městská policie od června 2003.
V současnosti v něm slouží jednadvacet strážníků, kteří se střídají na denních a nočních dvanáctihodinových směnách.
Aby se do poříčního útvaru mohli zájemci hlásit, musí splňovat přísnější předpoklady než běžný městský policista. Nutný je průkaz vůdce malého plavidla, kurz lezení a potápění i znalosti první pomoci. A logicky musí být velmi dobří plavci.
„Právě proto, že jsem dříve hodně plaval, mě možnost služby u poříčního útvaru zaujala,“ říká strážník Lukáš Nepejchal, zatímco pomocí dvou turbodieselových motorů vyplouváme na řeku.
V létě je na řece větší provoz. „Větších lodí je během celého roku stejně, přibývá ale malých člunů. Lidé s nimi v létě vyrazí na řeku, ovšem ne vždy zvládají techniku plavby i pravidla,“ podotýká Nepejchal.
Nehody podobné té, která se na konci května stala v Budapešti a během níž zahynulo pětadvacet lidí, se ale podle něj v Praze nestávají.
„Občas se ťuknou třeba parníky v plavební komoře, ale nic tak vážného se tady neděje. I proto, že v Praze nemáme tak velké lodě jako na Dunaji,“ vysvětluje strážník, zatímco loď proplouvá podél Rašínova nábřeží. Je sice všední den odpoledne, ale na náplavce už je plno lidí.
Ačkoliv má na dění na náplavkách poříční útvar dohlížet spíše okrajově, jejich osazenstvo občas strážníky zaměstná. „Nejproblematičtější je pátek a sobota večer,“ prohodí strážník. „Podnapilí lidé, většinou turisté, nám skáčou z náplavek i mostů do Vltavy. Nejhorší jsou ti, kteří si usmyslí, že přeplavou řeku,“ vypráví.
Problém je, že za tmy nejsou plavci téměř vůbec vidět. „Myslí si, že se nemůže nic stát, a pak se na ně řítí člun padesátikilometrovou rychlostí,“ popisuje Nepejchal, který má s nočními plavci vlastní zkušenost.
„Plul jsem u Palackého mostu, kde tři cizinci přeplavávali Vltavu. Viděl jsem je asi ze tří metrů a dalo mi zabrat, abych se jim vyhnul,“ upozorňuje na nebezpečí, které plavcům hrozí.
V létě je ve vodě vidět třeba jen na deset centimetrů
Náplavky jsou pro strážníky problematické ještě z jednoho důvodu. Především v létě, kdy u nich kotví velké množství lodí, mívá člun městské policie obtíže vůbec přirazit ke břehu, když je potřeba.
„Musíme to řešit tak, že přirazíme k větší lodi a vystupujeme přes ni. Jinak bychom se na břeh nedostali,“ říká strážník.
Loď, na které projíždíme Vltavu, je starší ze dvou kajutových plavidel, jež městská policie na řece používá. „Je to už taková babička. Není moc rychlá a používá se hlavně na běžné hlídkování,“ sděluje Nepejchal.
Druhý člun, devítimetrové finské plavidlo Nord Star 28 Patrol se dvěma motory Volvo Penta, dostali strážníci před třemi lety. Mohou na něm plout téměř osmdesátikilometrovou rychlostí.
K rychlým výjezdům slouží malý záchranářský člun Pioner Multi se závěsným motorem. Snadno se u něj sklopí příď a strážníci mohou vytáhnout třeba raněného. Kromě toho člun používá městská policie také při potápění, což je další z činností, které poříční útvar zajišťuje.
Strážníci vytahují z vody třeba nebezpečné předměty. S pátráním pod hladinou pomáhali i při loňské tragédii, kdy proud v podzemí Motolského potoka smetl čtyři hráče geocachingu.
15. června 2018 |
Potápění ve Vltavě je ale velmi náročné. V letních měsících se totiž viditelnost sníží třeba na deset centimetrů. „Hledáte vlastně jen po hmatu,“ popisuje Nepejchal.
„Nedávno jsme například hledali motor, který upadl z jednoho člunu. Lovíme i elektrokola a elektrokoloběžky,“ dodává strážník s tím, že potápění je zároveň jednou z nejtěžších součástí služby.
„Hlavně když se hledají utonulí. To je náročné fyzicky i psychicky. Děláme krátké ponory, které jsou těžší, než když jste pod vodou dlouho,“ vysvětluje, zatímco míříme proti proudu řeky směrem k Modřanům.
Pravidla na ochranu sportovců
Míjíme Císařskou louku na Smíchově, kde mají strážníci kotviště. Na břeh porostlý křovím se drápe nutrie. „Ty tady potkáváme často,“ podotkl strážník.
U Žlutých lázní v Podolí, kde právě několik lidí brázdí Vltavu na paddleboardech, je další místo, kde lodě městské policie často hlídkují. Kvůli velkému pohybu sportovců v těchto místech zde pro motorové čluny platí zákaz plavby v rychlém režimu skluzu.
„Když někdo poruší pravidla, zapneme majáky, přirazíme k jeho člunu, zkontrolujeme doklady a přestupek předáme Státní plavební správě,“ shrnuje strážník Nepejchal.
