„Vyhověli jsme státní zástupkyni, která navrhovala uložit zabezpečovací detenci,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Dodala, že rozhodnutí zatím není pravomocné, protože muž si ponechal lhůtu pro případné podání stížnosti k vrchnímu soudu.
Z posudku znalců, kteří zkoumali mužův psychický stav, plyne, že muž byl v minulosti opakovaně hospitalizován v Bohnicích. Dlouhodobě se léčil také ambulantně, přičemž odmítal léčbu psychofarmaky. Trpěl chronickou duševní poruchou s bludy, přičemž bezprostředně před činem se jeho chorobná vztahovačnost, žárlivost a pocity ohrožení ze strany manželky výrazně zhoršily. O tom, že usilovala o jeho život, je stále přesvědčen.
Vražda ve Strašnicích se stala ráno 12. května (psali jsme zde). Z usnesení soudu vyplývá, že padesátiletý muž s vysokoškolským vzděláním si na manželku přichystal nůž, když odjela s dětmi do školy.
Policistům později řekl, že usmrcením ženy chtěl předejít tomu, že ho otráví. Věřil, že „tím všechny vysvobodí a vyřeší tím i jejich dlouhodobé problémy“.
Když se žena vrátila domů, zaútočil na ni hned za vchodovými dveřmi a zasadil jí celkem 53 bodných ran. Poté sám zavolal na tísňovou linku 158 a udal se.
Nepříčetné, a tedy trestně neodpovědné pachatele může soud poslat do detence tehdy, pokud je jejich pobyt na svobodě nebezpečný a pokud s přihlédnutím k povaze jejich duševní poruchy nelze očekávat, že by k ochraně společnosti postačovala ústavní nebo ambulantní léčba. Detenční ústavy mají na rozdíl od psychiatrických léčeben zvláštní ostrahu. Pachatel do nich přichází na neurčenou dobu a soud musí jednou za rok přezkoumat, zda důvody pro detenci trvají.
Pokud by byl muž příčetný, hrozilo by mu vzhledem ke způsobu, jakým čin spáchal, 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest včetně doživotí.
12. května 2017 |
