Jak je to s funkcí stromů, které mají ve městě ochlazovat a čistit vzduch?
My jsme si v IPR nechali zpracovat analýzu stromořadí, abychom zjistili, v jakém stavu jsou. A z toho vyšlo, že ta situace není úplně dobrá. Ze vzorku
1 200 stromů, který jsme detailně analyzovali, vyšlo najevo, že 15 procent těchto stromů funkci ochlazování v pražských ulicích neplní vůbec a nějakých 25 procent jen zčásti. Průzkum je ale z roku 2019, kdy byla suchá léta. Takto velkou analýzu zatím opakovat nebudeme.
Co bude se stromy, které svou ochlazovací funkci neplní?
Je to takový kulturně sociální problém. Lidé velice těžce snášejí, když by měl uvolnit místo strom, který je sice ještě zelený, ale už neplní svou funkci a je polomrtvý. Nová dřevina by přitom byla vhodnější a lépe by ochlazovala. S lidmi je kvůli tomu nutné komunikovat. Toto je tématem například pro místní radnice.
Revitalizované Smetanovo nábřeží se stromy |
Obecně se dá říct, že v dnešní době už stromy nevysazujeme z estetického důvodu. Dříve stačilo vykopat jámu, vložil se do ní výpěstek. Ten ale nyní po dvaceti třiceti letech není schopen plnit funkce, které od něj nově chceme. Ideálním přístupem by byla postupná obměna. Musí se ale při ní počítat s větším prokořenitelným prostorem. V některých případech je také nutná přeložka inženýrských sítí. Jde o podmínky, ve kterých může dřevina růst a chladit ulici.
Co řešíte se stromy aktuálně?
Hlavní město teď připravuje databázi všech stromů v ulicích. A to řeší hlavně v Technické správě komunikací. Zajímavým zjištěním je, že před domy není 70 tisíc stromů, jak jsme si původně mysleli, ale je jich přes 100 tisíc.
Změnil se nějak přístup k dřevinám?
Máme nový standard a podle něj například revitalizujeme komunikace nebo zeleň na sídlištích. Ukázkou je Smetanovo nábřeží. Ke stromům nyní přistupujeme tak, aby v ulicích lépe žily a prosperovaly. Umožňujeme jim přístup dešťové vody. Toto jsme před pár lety ještě nedělali.
Jaké stromy jsou na Smetanově nábřeží?
Jde o jehlíny. Vypadají trochu jako akáty, ale nejsou to akáty. Ty jsme používali dříve velmi hojně. Říkalo se o nich, že to jsou stromy do teplého města, podle novějších zjištěních to tak úplně není. Akáty mají v metropoli problémy. Vhodným stromem, který městské podmínky zvládá, je naše domácí lípa srdčitá. Dříve literatura uváděla, že nejde o ideální dřevinu a že je lepší lípa stříbrná. Ta ale velká sucha a vysoké teploty ve městě tak dobře nesnáší. Dříve se také vysazovaly hodně javory. Ty ale také nejsou vhodné. Dobré zkušenosti naopak máme s břestovcem západním.
Smetanovo nábřeží v novém.
Literatura uvádí, že do suchého prostředí je vhodný také jinan dvoulaločný...
Ginkgo bilobu už jsme také využili, ale lidé si na ni stěžují. Když jinan plodí, tak má velmi zapáchající plody. Vyřešit by se to dalo u této jednodomé dřeviny volbou správného pohlaví, jenže to se dá jen velmi těžko určit. O žádném stromu se ale nedá říct, že by byl do města naprosto ideální. Každý má nějaké své požadavky. Volba vhodné dřeviny by měla být rozhodnutím projektanta, který zná místní specifické podmínky.
Ulice jsou velmi různorodé. Dokonce jedna strana komunikace může mít naprosto odlišné klimatické prostředí než ta druhá. Může to být mimo jiné odlišným osluněním. Platí to například o Vinohradské. Jedna její část je ve stínu a druhá má trvalou expozici na jih. Například zmíněné akáty jsou velmi světlomilné, a naopak se nehodí do stínu. Když na takovém stinném místě rostou, táhnou se za světlem a mají vykloněné těžiště. I takovéto jevy musíme vyhodnocovat. Naše projektování je hodně specifické, ale standard, který jsme zpracovali a je schválen, říká nějaké obecné zásady – co je potřeba splnit, a to především z pohledu výsadeb a následné péče. Přímo v ulicích se v Praze vysadí několik tisíc stromů ročně. Pokud se zvolí vhodné postupy, nově vysazené dřeviny už za pár let přerostou ty ve svém okolí a splní svou funkci lépe.
Časem nebudou moci žádné stromy v metropoli růst?
Někde jsou ty podmínky tak špatné, že to nemůže vydržet ani dobrý a odolný strom. Hodně záleží na způsobu výsadby a na tom, jaký má přístup k vodě a vzduchu. I když strom vysadíme dobře, musíme o něj také pečovat. První dva roky od vysazení musíme během sucha zalévat a provádět takzvaný výchovný řez. Jde o takzvané zapěstování koruny, aby měla ten správný tvar, který požadujeme. Jde například o to, aby se větve později nelámaly o projíždějící auta a nepřekážely chodcům.
Debata o stromech. Veřejnost je na náměstí chce, jsou ale i hlasy proti |
Máme se obávat metropole bez stromů?
Když bude pět let po sobě sucho a nebude moc pršet, tak hodně ze stromů vysazených před dvaceti třiceti lety konvenčními způsoby už extrémní teplotu nebo extrémní sucho nezvládne. Začnou odumírat. Pokaždé půjde o kombinaci několika faktorů a nedá se například říci, že nám polovina stromů umře. Když budou podmínky nadále stejné jako letos a byly i v letech 2018 a 2019, tak stromy mají daleko více stresu a mohou postupně odcházet. Takto mohou vydržet tři čtyři roky a ten šestý už se na jaře nezazelenají a umřou. Podobně mohou dopadnout i špatně vysazené dřeviny z posledních deseti patnácti roků.
Nezlepšila by se odolnost stromů vůči suchu například hnojením?
Akát po nahnojení extrémně rychle roste a dřevo je pak velmi lámavé. Navíc funkci hnojiva plní dusík, který se ke stromům dostane za deště a má původ hlavně ve výfukových splodinách. Hodně živin je i ve smyvech z chodníků. V městském prostředí je spíš problém s tím, že živin je hodně. Problematické je ale zimní solení.
Není problém s auty v ulicích, která parkují u stromů a udusávají kořeny?
Toto nepomáhá, ale nezabije dřeviny hned. Tento negativní jev se může projevit až po několika letech. Dá se to jednoduše řešit nějakou ochranou okolo výsadbové mísy. Ideální je, pokud si řidiči uvědomí, že by až ke kmenům stromů neměli zajíždět.
