První spartakiáda vypukla 23. června před 60 lety. Metropole podobnou tělovýchovnou akci zažila po sedmi letech. Jenže zatímco v roce 1948 se na Strahově cvičilo pod hlavičkou a filozofií Sokola, nyní šlo o přehlídku socialistické tělovýchovy s heslem „Připraven k práci a obraně vlasti“.
„Byl to zcizený a okopírovaný model všesokolských sletů,“ charakterizuje spartakiádu Zdeněk Kubín z České obce sokolské (ČOS). Cvičenci, kteří byli před sedmi lety na sletu a nyní přijeli na spartakiádu, poznali, že s dobou se změnilo i město.
Z Letenské pláně na Prahu dopadal stín obludného Stalinova pomníku, odhaleného pár týdnů před akcí.
Po sovětském vůdci, zesnulém před dvěma lety, se jmenovala třeba i třída z Vinohrad na Václavské náměstí. Mimopražští cvičenci bloudili v ulicích přejmenovaných podle Serjoži Tulenina, Olega Koševého, Mladé gardy a dalších správných hrdinů nové doby.
Když 23. června naklusali na strahovský stadion první cvičenci, měla za sebou spartakiáda měsíce příprav a politického schvalování.
Velkolepé akci k 10. výročí osvobození ČSR odpovídal i rozpočet ve výši 45 milionů korun. Název akce se inspiroval Spartakem, vůdcem vzbouřených otroků ve starém Římě a dělnickou Spartakiadou z roku 1921.
Celostátnímu představení předcházelo od jara 1955 celkem 311 okresních a 28 krajských kol v celé zemi. Vystoupení na Strahově bylo rozděleno na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil. Dvě stě tisíc diváků, kteří seděli na tribunách každý den, zhlédlo 29 skladeb, v nichž vystoupilo 1,7 milionu cvičenců.
Starý sokolský Tyršův odkaz šlo dohledat první tři dny jen ve cvičebních sestavách žáků a dorostenců. Svazáci, vojáci a příslušníci SNB se totiž na Strahově proháněli v plynových maskách, se samopaly a puškami s bajonety a v kostrbatých verších spílali nepříteli. Příslušníci Svazarmu se na závěr své sestavy seskupili do tvaru pěticípé hvězdy. Vojáci vjeli do arény na tancích.
Na přípravě akce se podíleli i někdejší činovníci rozpuštěného Sokola. „Později jim to mnozí lidé vyčítali. Jenže díky nim se oslabil ten ideologický nátěr. A umožnili alespoň v omezené formě zachovat Tyršova ducha,“ uvádí Zdeněk Kubín.
Výlet i propaganda
Na strahovský stadion i na přidruženou návštěvu Prodané nevěsty v Národním divadle vzpomínají mnozí aktéři premiérové spartakiády dodnes. „Výlet do Prahy, na který jsme se těšili dlouho dopředu - to je to hlavní, na co si vzpomenu z té doby,“ říká bývalá učitelka Hana Osecká z Kolínska.
„Cvičil jsem rád a spartakiáda pro mne představovala možnost, jak se dostat na pár dní z kasáren a do města. Ideologický balast jsem tehdy nevnímal,“ vybavuje si František Halámek, který v roce 1955 sloužil na vojně.
Poslední spartakiáda se uskutečnila v roce 1985. Ta v roce 1990 se proměnila na Pražské sportovní hry ve výrazně redukované podobě na stadionu Evžena Rošického.
Sokolové se po éře spartakiád v Praze opět slétli v roce 1994. Zatím poslední slet ke 150. výročí vzniku Sokola proběhl v roce 2012. Další plánují v roce 2018 ke stému výročí vzniku Československa.
