„Stav, kdy škola nemůže pojmout všechny žáky ze školského obvodu, je nutné považovat za nežádoucí.“ Tak zní strohá formulka, která je součástí školského zákona. Konstatuje přitom realitu řady základních škol v regionu.
Školy v krajiDěti jsou naše budoucnost. Děti jsou neskutečně důležité. Podobná hesla vidíme denně. Ale jaká je skutečnost? Společnost nedokáže dětem zajistit ani takovou věc jako místa ve školách. Stát pod hrozbou trestů (§ 201 trestního zákoníku) nařizuje rodičům, že musí své potomky posílat do školy devět (ZŠ) a jeden (MŠ) rok. Podmínky, aby mohli tuto svou povinnost splnit, jim ale – minimálně ve středních Čechách a v Praze – vytvořit neumí. Seriál MF DNES se pokusí zmapovat stav škol v kraji a jejich kapacity. Podíváme se na nejproblematičtější oblasti i na to, jak zodpovědné osoby situaci (ne)řeší. Dnešní díl se zaměřuje na dlouhodobé strategie, které by města a další zřizovatelé měli mít nastavené s ohledem na populační vývoj, stěhování a novou výstavbu. |
Jenže co dál? Rodičům, na jejichž dítě nezbude ve spádové škole místo, samotné označení nedostatečných kapacit za nežádoucí nijak nepomůže. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se dušuje, že na jejich straně všechna vina neleží.
„Obec nemůže přijímat pasivně fakt, že její škola nemá dostatečnou kapacitu. Svědčí to zpravidla o tom, že vymezila obvod bez ohledu na kapacitu školy a bez náležité znalosti demografických podmínek, případně o tom, že nereaguje odpovídajícím způsobem na změny v počtech obyvatel,“ píše se v jednom z vyjádření MŠMT.
Ale mohou opravdu za současný problém nepřipravené obce? Podle zjištění MF DNES mají všechna města v kraji vypracované dlouhodobé demografické strategie, které jsou nezbytné pro plánování dalších míst na základních školách. Jenže na další kroky jim chybí peníze. Zevrubné analýzy se tak v řadě případů stávají bezcennými cáry papíru.
Školník přenechá byt dětem
Nejvážnější situace je v prstenci kolem Prahy. Například v Černošicích a okolí chybí několik stovek míst a už dnes musejí školou povinné děti dojíždět i do desítky kilometrů vzdálených měst.
„Vybudovali jsme nové učebny v podkroví a přístavbě naší základní školy,“ řekl MF DNES starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické). Rozšíření kapacity školy se kolem roku 2010 zdálo jako dostatečné, plány však vzaly brzy zasvé.
„Zasáhly nás totiž specifické trendy dopadající na město. Zvýšil se jednak počet lidí, kteří začali k trvalému bydlení využívat zdejší rekreační objekty. Dalším faktorem je nižší počet dětí odcházejících na víceletá gymnázia. Uvědomují si, že je stále těžší se na ně dostat. Další investice do rozšiřování kapacit už však sami nezvládneme a budou záviset na dotacích od státu,“ vysvětlil Kořínek s tím, že město v létě vytvoří novou třídu dokonce z dřívějšího bytu školníka.
Kdo podle vás nese hlavní zodpovědnost za kritický nedostatek míst na základních školách?
Magistrát v Mladé Boleslavi má od loňska vypracovaný dokument s názvem Strategie rozvoje školství města 2030+, který pracuje mimo jiné i s počty míst ve vzdělávacích zařízeních a demografickým vývojem.
„Potřebovali jsme mít zmapovaný stav školství, abychom si mohli stanovit nové vize. Tou hlavní je garance místa ve škole pro každé boleslavské dítě,“ popsal náměstek primátora Daniel Marek (STAN).
Také ve Slaném mají zpracovanou demografickou studii, kterou budou letos aktualizovat s ohledem na plánovanou bytovou výstavbu. „Je v ní zmapovaný pohyb obyvatel i těch, kteří k nám dojíždějí za prací, chceme se podívat i na problém spádové turistiky, jež se nás také týká,“ podotkla vedoucí slánského odboru školství Petra Svátková.
Ruce si mnou v Milovicích
S nedostatkem míst pro žáky se potýkají také v Kolíně. „Naše školy slouží i pro děti z okolních obcí a spádovost má poměrně velký ‚rádius‘. Do toho navíc promluvila nová bytová výstavba, kvůli níž jsme si vypracovali dokument ‚Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury města‘. Ten stanoví jasná pravidla pro související občanskou vybavenost, a tedy i budování míst ve školách,“ uvedla kolínská mluvčí Šárka Hrubá.
Zahlcené základní školy. Dojíždí se i 70 km, děti z kraje nevezme ani Praha |
Kde naopak budou ještě řadu let odcházet rodiče od zápisů klidní, jsou Milovice. Ve městě si totiž hned po odchodu sovětských vojsk uvědomovali, že se začnou masivně rozvíjet.
„Postupně se začal bývalý vojenský prostor osidlovat a narůstal počet obyvatel, až jsme se stali nejmladším městem v zemi. Proto jsme začali v roce 2012 stavět novou školu pro 1 500 žáků,“ zmínila mluvčí Milovic Eva Hrušková. ZŠ Juventa je tak největší základkou v kraji. Městu s půlmiliardovými náklady výrazně pomohl stát. Nyní je ve škole ještě tři sta volných míst.
Změna strategie má vrátit kraj na výsluníDetailní analýzy nutné k dalšímu rozvoji vzdělávání v regionu slouží také Středočeskému kraji. Ten společně s odborníky z Národního pedagogického institutu či MŠMT dokončil loni dokument s názvem Strategie rozvoje sítě škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem a jejich vzdělávací nabídky do roku 2030+. Jeho cílem je zvýšení kvality a efektivity středních škol, které hejtmanství zřizuje. „Chceme mít moderní školy, perspektivní obory a konkurenceschopné absolventy,“ prohlásil radní pro oblast vzdělávání Milan Vácha (STAN). Síť školských zařízení v kraji prošla první etapou úprav mezi lety 2001 a 2008. Kraj byl tehdy hodnocený jako jeden z nejúspěšnějších regionů v oblasti vzdělávání. „Další kroky bohužel nenásledovaly. Výsledkem je přílišná rozdrobenost středních škol, rozpad kvality vzdělávání, roztříštěnost, nekoncepčnost oborové struktury a také hluboké podfinancování provozu škol,“ dodal radní Vácha. |
