Město začalo regulovat přijímání přespolních již před časem, když uzavřelo dohodu o vytvoření společného školského obvodu. Aktuálně ji má podepsanou s deseti obcemi. Jednou z nich jsou Tři Dvory s více než 980 obyvateli, z nichž je 150 dětí školou povinných a všechny jsou přihlášené v Kolíně. Tři Dvory sice měly v minulosti vlastní první stupeň základní školy, ale od roku 2003 je zavřená. „Rodiče neměli zájem. Většina dojíždí za prací do Kolína a děti vozí sebou,“ řekla nezávislá starostka Jitka Vokolková.
Proto není divu, že z celkových asi pěti tisíc žáků kolínských základních škol je jich nyní 1 052 přespolních.
Až čtvrtina je přespolní
Podobná situace je také v Dobříši na Příbramsku, Králově Dvoře nebo ve dvacetitisícovém Berouně.
Školy v krajiDěti jsou naše budoucnost. Děti jsou neskutečně důležité. Podobná hesla vidíme denně. Ale jaká je skutečnost? Společnost nedokáže dětem zajistit ani takovou věc jako místa ve školách. Stát pod hrozbou trestů (§ 201 trestního zákoníku) nařizuje rodičům, že musí své potomky posílat do školy devět (ZŠ) a jeden (MŠ) rok. Podmínky, aby mohli tuto svou povinnost splnit, jim ale – minimálně ve středních Čechách a v Praze – vytvořit neumí. Seriál MF DNES se pokusí zmapovat stav škol v kraji a jejich kapacity s ohledem na přírůstky obyvatel. Podíváme se na nejproblematičtější oblasti i na to, jak zodpovědní lidé situaci (ne)řeší. Třetí díl seriálu se věnuje obcím, které své žáky posílají do spádových škol ve městech, kterým zároveň finančně přispívají na jejich rozšíření. |
Jeho základní školy letos navštěvuje 2 617 žáků, z toho mimoberounských je 613, tedy bezmála čtvrtina. A již brzy se zdejší čtyři základky dostanou takzvaně na svůj strop a naplní se jejich kapacity. Nyní mohou teoreticky pojmout až 2 860 žáků. Reálně je to o něco méně. Pokud bude pokračovat trend předchozích 10 let, kdy každý rok přibylo průměrně 95 dalších žáků, pak je jasné, kdy budou školy v Berouně plné „po strop“. Od září tak bude město do svých škol přijímat pouze děti z okolních obcí, jež budou mít uzavřenou smlouvu o spolupráci.
„Ze zákona jsme povinni zajistit plnění povinné školní docházky pouze pro děti školního věku s trvalým pobytem u nás,“ konstatovala starostka Soňa Chalupová (ODS).
Smlouvu má od podzimu uzavřenou Tetín. Poté, co loni v červnu poprvé došlo na losování míst pro nové neberounské žáky, uzavře smlouvu s Berounem také Hýskov, Chyňava, Nižbor a Srbsko. Za každého ze svých žáků každoročně zaplatí 32 tisíc korun. „Na provoz škol nám přispívá stát. Na jejich rozšíření jsme si peníze museli sehnat sami,“ řekl místostarosta Michal Mišina (ANO 2011).
Ani podepsání smlouvy o spádovosti či spolupráci však obcím nezajistí, že budou mít kam posílat děti i v následujících letech. Své o tom ví ve vesnicích v těsném sousedství Prahy. Například Rudná neprodloužila smlouvy spádovým obcím již před šesti lety. Mukařov na Praze-východ přestal přijímat přespolní před třemi lety.
Krátkodobá výpomoc
Louňovice, Svojetice a tři další obce z okolí proto musely najít školu jinde. Oslovily 40 zřizovatelů v okruhu 30 kilometrů. Nakonec uspěli ve Stříbrné Skalici, kde platí společně roční příspěvek 1 milion korun.
„Máme spádovou smlouvu ještě na školní rok 2023/24. Novou svazkovou školu dokážeme nejdřív otevřít od září 2025,“ sdělil starosta Louňovic Josef Řehák.
Mají obce platit za umístění svých žáků ve spádových školách (ve školách zřizovaných jinou obcí)?
 |
