Pietní akt k uctění obětí zahraničních armád při Pražském povstání v roce 1945...

Pietní akt k uctění obětí zahraničních armád při Pražském povstání v roce 1945 se uskutečnil u památníku sovětského maršála Koněva v Dejvicích. Na shromáždění pořádaném Českým svazem bojovníků za svobodu vlálo několik rozličných vlajek (3. 5. 2017). | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

U Koněvovy sochy v Praze chybí vysvětlivky. Kvůli tlaku Ruska, míní lidé

  • 52
Do konce června měla radnice Prahy 6 osadit kontroverzní sochu Ivana Stěpanoviče Koněva vysvětlujicí cedulí. Doposud se tak nestalo a na sociálních sítích začínají obyvatelé městské části spekulovat, zda za chybějícími vysvětlivkami nestojí tlak ruské ambasády, která se dříve proti cedulkám ohradila.

Na facebookové stránce Neoficiální Praha 6 se objevila informace, že vysvětlujicí cedulky u sochy Koněva žádné vysvětlivky nebudou a radnice se údajně bojí ruské ambasády.

Proti tomu se však ohradil místostarosta Prahy 6 Jan Lacina, který má na starost oblast kultury. „Ten proces se nám malinko zdržel. Máme v tom skluz ale všechno běží. Diskutovalo se ještě o materiálu, jestli mají být cedulky z bronzu. Není to záměr, je to jen zdržené a myslím, že to vyjde do srpna,“ vysvětlil místostarosta s tím, že v současnosti se socha opravuje, probíhá povrchová úprava a také úprava mramoru v okolí sochy. Nátlak ruské ambasády vyvrátil.

Pomník se několikrát stal i terčem vandalů

U sochy má vzniknout velká bronzová deska s českým textem a dvě menší v angličtině a ruštině. Ty mají být umístěny na podstavec sochy a připomenout skutečnost, že armáda pod vedením maršála osvobodila velkou část Česka a jako první vstoupila do hlavního města na konci druhé světové války.

Také má však připomenout Koněvův podíl na krvavém potlačení Maďarského povstání, stavbě Berlínské zdi a také okupaci Československa v srpnu roku 1968.

O umístění cedulí rozhodlo loni v listopadu zastupitelstvo Prahy 6, proti hlasovali jen komunisté. Proti rozhodnutí radnice se také ohradila pětice velvyslanců Ruska, Běloruska, Ázerbájdžánu, Arménie a Kazachstánu v otevřeném dopise, který zaslali tehdejšímu ministru zahraničí Martinu Stropnickému (ANO).

„Natolik zásadní otázky státní politiky nemůžou byt ponechány orgánům místní samosprávy. Počítáme s porozuměním a podporou v otázce zachování pomníku I. S. Koněva v původní podobě,“ psali tehdy diplomaté. Stropnický jejich požadavky následně odmítl s tím, že se nemůže vměšovat do záležitostí městské části.