„Součástí zahajovacích jízd bude například přepadení vlaku, živá hudba a další program,“ těší se předseda Klubu pro obnovu kolínské řepařské drážky Tomáš Vanča.
Ačkoli sezonu tu oficiálně zahájí až 30. dubna a 1. května, veřejnou generálku si tady odbudou už o Velikonocích. Do letošního roku chystá oblíbená „řepařka“ i některé novinky. Vlaky poveze nová dieselová lokomotiva, návštěvníkům provozovatelé dráhy nachystali a zrekonstruovali další vagon. Na stanici v Sendražicích přibyla také nová točna.
Sendražická drážka v číslech1894 Do Býchor dorazil první vlak. Trať měřila 10,6 kilometru, odbočka ke dvoru Františkov 900 metrů. 1966 Byl vydán souhlas k likvidaci tratě a k rozebrání náspu. 2000 Zrodil se Klub pro obnovu Kolínské řepařské dráhy. 2007 Rozjel se provoz na části obnovené trati na Výrovnu v délce 2,3 kilometru. 2015 Řepařka byla prodloužena do Býchor, trať měří 4,2 kilometru. 280 korun stojí rodinné vstupné v parním provozu, 240 korun v dieselovém. 50 minut trvá cesta do Býchor a zpět. |
Ta letos bude obracet soupravy i s cestujícími. Pořadatelé nezapomínají ani na nejmenší pasažéry řepařské dráhy.
„V Býchorech pro ně otevíráme dětský park. Zde na malé návštěvníky čekají mimo jiné vodní hrátky, atrakce zvaná Řepánek, hřiště a mnohé další. Zabaví se zde přinejmenším na půl dne,“ zve k návštěvě Tomáš Vanča.
Řepařka na okraji Kolína, jedinečná technická památka svého druhu v regionu, přiláká ročně okolo pětatřiceti tisíc lidí. Zajistit peníze na doplnění a obnovu vozového parku i provoz dráhy ovšem není jednoduché. Například dokončení rekonstrukce dvou vagonů vyjde na dva a půl milionu korun.
„Letos jsme požádali o přidělení dotace krajský úřad, uvidíme, s jakými výsledky,“ konstatuje Vanča s tím, že finanční injekce by mimo jiné pomohla dokončit stavbu odstavných kolejí.
Řepařce naštěstí pomáhají nejen dotace úřadů a různých firem, ale také nadšenci, například v rámci Akce pražec. Příznivci si je mohou koupit za 600 korun a přispět tak na rozvoj řepařky. „Prodali jsme takto již osm set pražců,“ připomíná úspěšnou akci Tomáš Vanča.
Dacan a Káča na trati
Lány řepy a cukrovary patřily ke koloritu regionu neodmyslitelně od druhé poloviny 19. století. Na kolínském Zálabí jeden z nich v roce 1870 rozjel František Horký z Horkýsfeldu. Veleúspěšný pěstitel a národohospodář, jehož císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu.
Jeho vnuk a dědic Adolf Richter o možnost postavit předchůdce dnešní řepařky, první tratě svého druhu v oblasti, požádal na počátku 90. let 19. století.
Premiérový vlak drážkou přisupěl do cukrovaru krátce poté. „Na dráze bylo vybudováno devět nákladišť řepy a největší stoupání, devět promile, překonávala na čtvrtém kilometru dvěma protisměrnými oblouky,“ uvádějí historici.
V okolí fungovaly i další podobné tratě, například též v Dymokurech, Kopidlně, Libněvsi či Vlkavě. Vlaky na Zálabí nejprve tahala malá lokomotiva značky Orenstein & Koppel.
V 60. letech řepařku nahradila auta
V roce 1913 přibyla v provozním parku výkonnější lokomotiva téhož výrobce, přezdívaná Dacan. Třetím typem, provozovaným na kolínské drážce, se stala Káča, stroj, který sjel v roce 1941 z výrobních linek slovutné pražské továrny ČKD.
Adolf Richter cukrovar a trať v Zálabí provozoval až do počátku 20. let. Pak jeho firmu převzala Čáslavská agencie, provozující cukrovarnictví ve východních Čechách. Sendražická dráha prošla ještě na přelomu 40. a 50. let minulého století důkladnou rekonstrukcí náspů i kolejového svršku. Ale byla to už jen labutí píseň.
V polovině 60. let totiž komunističtí plánovači drážce vystavili úmrtní list. Padlo rozhodnutí, že řepu budou svážet nákladní auta. Trať po tomto verdiktu rozebraly čety dělníků. Rozkotaly i náspy řepařky.
Po roce 1990 z Kolínska zmizely cukrovary, nadšenci z Klubu pro obnovu řepařské dráhy se v roce 2000 rozhodli obnovit alespoň unikátní trať. O sedm let později se rozeběhl provoz na prvním úseku ze Sendražic na Výrovnu. Loni se železnice dočkala prodloužení až do Býchor.
