Je neděle, do pravidelného poledního zvonění chybí necelá půlhodinka. Parta sedmi zvoníků a jedné zvonířky vchází do Velké jižní věže katedrály svatého Víta a stoupá ke zvonici. Mimochodem, slovo zvonířka si odvodili od výrazu básnířka. Toho dne míří vzhůru podruhé, protože už za sebou mají dopolední zvonění. Do úzkého, točitého a hodně strmého schodiště si to štrádují tak křepce, že jejich ostrému tempu sotva stačím.
Pražané i turisté si podle nás můžou řídit hodinky, naše odchylky jsou maximálně dvě až tři vteřiny.
