„Od páníčků pak slyším, že se nemám bát, že pejsek nic nedělá. Ale k čemu mi to je?“ lamentuje žena.
Vysoký počet přestupků souvisejících s volným pobíháním psů potvrzuje i městská policie (MP Praha). Podle její mluvčí Ireny Seifertové jich strážníci za minulý rok řešili na tři a půl tisíce.
„Nejproblémovější byly městské části Praha 3, 5 a 8,“ udává. Připomíná však, že volným pobíháním není situace, kdy má pán svého psa v dohledu a pes reaguje na jeho zavolání. „Za těchto podmínek je možné chodit se psem po ulicích a na dalších místech, kam není vstup se psy jinak omezen,“ upřesňuje mluvčí. Majitel psa však vždy nese plnou zodpovědnost za případné škody.
Poplatky za psa plní radniční pokladny
|
Seifertová dodává, že psi se na volno nemohou pohybovat ve veřejné zeleni, která je součástí zahrad a parků. „Tam je stanovena povinnost mít psa na vodítku nebo ho mít zajištěného jiným technickým prostředkem,“ vysvětluje Seifertová a zároveň nabádá, aby lidé obtěžování či napadení psem hlásili bezprostředně na tísňovou linku 156 či 158. „Pozdější řešení je vždy méně efektivní, někdy se nepodaří ani dohledat viníka,“ uzavírá.
Chybí registr
Podle odhadů MP Praha žije v metropoli na 90 tisíc psů. Jejich centrální registr však chybí. Do roku 2021 jej provozoval sám magistrát. To se však zákonem o povinném čipování změnilo a odpovědnost za jeho vedení přešla na Státní veterinární správu (SVS). Ta ho však zatím nezprovoznila.
„Centrální evidence psů v České republice v současné době zatím neexistuje a není povinnost chovatelů je do ní hlásit,“ komentuje mluvčí SVS Petr Majer.
Údaje o počtu čtyřnohých mazlíčků tak evidují pouze městské části kvůli poplatkům. Z ankety, kterou mezi nimi udělala MF DNES, vyplývá, že počty čtyřnohých mazlíčků se v metropoli nemění, v některých částech se jejich počet dokonce snižuje.
Ani to však nemusí být vypovídající. Mezi chovateli je totiž běžnou praxí, že psa přihlásí k příbuzným na venkov. To potvrzuje i Adam H., majitel francouzského buldočka. „Dejzy s námi žije normálně v bytě. Nahlášenou ji ale máme u babičky na vesnici,“ vysvětluje. Podle něj je důvodem úspora peněz. Pes u domu se zahradou totiž majitele stojí na poplatcích o několik set korun ročně méně než ten v bytě.
Nezkušenost nahrává agresivitě
Koncentrace velkého množství psů na jednom místě nese i svá rizika. „Zvíře ve městě často potká jiného psa na volno. To vznáší vyšší nároky na jeho ovladatelnost,“ říká Helena Chaloupková z České zemědělské univerzity.
Velkou roli podle ní hraje zodpovědnost majitele. Ten by si měl vždy pořídit rasu, kterou zvládne. „Nedá se říct, že některá plemena by byla pro chov ve městě vhodnější než jiná. Vždy záleží na zkušenostech a schopnostech majitele,“ vysvětluje. Při chovu velkých plemen ve městech nezkušenými pejskaři podle ní mohou nastat problémy s jejich poslušností či agresivitou.
„Roli hraje také například teplota. Rozpálený asfalt či prosolené chodníky mohou psovi způsobit vážná zranění,“ komentuje Chaloupková. Další problémy vidí také ve snadnějším šíření nemocí. Dodává však, že Pražané mají vysoké povědomí o nutnosti pravidelných návštěv veterináře.
Strop neexistuje
Vedení města však nijak neurčuje maximální množství zvířat ve městě. „Hlavní město nemá stanovený žádný limit pro počet psů, které by ještě bylo schopno pojmout,“ uvádí radní pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti). Městské části přitom již nyní utratí miliony korun ročně například za úklid exkrementů. Praha 3, která před časem spustila i speciální kampaň nabádající chovatele k jejich úklidu, dá za čisté ulice 2,4 milionu korun. O necelé 2 miliony víc pak za úklid po psech dala Praha 2.
Problém představuje také psí moč. Ta totiž drasticky snižuje životnost lamp veřejného osvětlení. „Obecně se životnost stožárů standardně pohybuje okolo 40 let. Močení psů ji může snížit o 10 až 70 procent,“ uvádí ředitel úseku výstavby a investic Technologie hl. m. Prahy Drahomír Dostál.
11. července 2023 |
