Jenže na konci minulého týdne schválila Sněmovna návrh zákona, který má výstavbu dopravních staveb urychlit. Mělo by jít totiž snáze vyvlastňovat pozemky, a to díky takzvanému mezitímnímu rozhodnutí. Podle něj by mohla probíhat výstavba, přestože by v případě metra D ještě nemělo město vykoupené všechny pozemky. O ceně, kterou za ně zaplatí, by jednalo nezávisle na budování nové linky.
Jeden z hlavních důvodů pro plánovaný společný podnik tak pominul. Alespoň to minulý týden uvedl poslanec a pražský zastupitel Patrik Nacher (ANO), jenž byl jedním z předkladatelů novely zákona.
Otazníky nad budoucností
Jestli však město odloží plán na společný podnik, není zatím jasné. „Musíme zákon zanalyzovat, do jaké míry má vliv na urychlení výstavby. Pokud vyhodnotíme, že dopad má, budeme muset projekt modifikovat,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která vznik společného podniku iniciovala.
Zda novela zákona, kterou ještě musí schválit senátoři a prezident, může pomoci městu, řeší nyní dopravní podnik (DPP). „Už měsíc to analyzujeme. Zatím není jednoznačné, zda nám novela významně pomůže,“ řekl generální ředitel DPP Martin Gillar. Do čtrnácti dní bude podle něj mít společnost rozbor novely zákona hotový.
Podle poslance a náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) nebude mít zákon, který by mohl platit od září, na stávající jednání o výkupu pozemků vliv. Stejně jako primátorka si chce však počkat na právní analýzu, podle níž by se mělo město řídit.
Jak odstranit strojvůdcePlánovaného metra D se týká ještě jeden zákon, který by měli poslanci teprve řešit. Město počítá s tím, že na nové lince budou jezdit vlaky bez strojvedoucích. Pro to je však třeba změnit zákon. Podle toho současného musí dopravce zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Návrh by pro metro s automatickým provozem stanovil výjimku. |
Páteční rozhodnutí poslanců ale vyvolává optimismus u náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení). „Kromě toho, že někteří vlastníci ztratí možnost město vydírat, nebude potřeba zakládat společný podnik se soukromým developerem. Ten byl totiž pro město dost nevýhodný,“ uvedla Kolínská, jež je také členkou dozorčí rady DPP.
Společný podnik je jednou z věcí, které dlouhodobě štěpí vládnoucí magistrátní koalici. Největší podporu má v hnutí ANO, které jeho potřebu odůvodňovalo tím, že pomůže urychlit výkup pozemků potřebných pro budování nové linky metra. Díky soukromému investorovi by totiž nebylo město svázáno maximální částkou, za niž může půdu vykoupit.
Aby k tomu mohl podnik přikročit, má v něm mít soukromník nadpoloviční podíl. Z uchazečů město nakonec vybralo kyperskou společnost NOPOCZ01, což je dceřiná firma společnosti Penta. Proti navrhované podobě podniku se už na březnovém jednání zastupitelstva ohrazovali zástupci vládní Trojkoalice a opoziční Piráti.
Podle nich hrozí, že město ztratí kontrolu nad podnikem, který bude hospodařit se stovkami milionů korun. Zároveň by se na něj neměla vztahovat povinnost odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jako je tomu u jiných městských firem.
Trojkoalice také kritizuje, že město chce pod společný podnik zahrnout i stanice metra, kde už nyní Praha vlastní většinu potřebných pozemků. Vedle výkupu pozemků totiž bude mít podnik na starosti i výstavbu nad novými stanicemi metra D.
Nad stanicemi nové linky tak vzniknou pravděpodobně obchodní centra či kanceláře, do jejichž podoby podle odpůrců společného podniku nebude mít město možnost zasáhnout. Navíc zisky půjdou z většiny soukromé společnosti. Ta by měla po 15 letech podnik opustit, čímž by tak připadl celý městu.
Ostrov negativní deviace
Předseda dozorčí rady DPP Lukáš Kaucký (ČSSD) už v březnu uvedl, že veškerá rozhodnutí společného podniku musí být přijímána jednomyslně. Souhlasit tedy musí město i soukromý investor. „Město má spolupracovat s developery a obecně se soukromým sektorem. Jen my se tady tváříme, jako bychom byli ostrov negativní deviace,“ míní Krnáčová.
Výstavba metra D, na které by se podílel společný podnik, bude rozdělena do více fází. V první má vzniknout úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Následně bude stavba prodloužena do plánované zastávky Nové Dvory a pak do konečné Depo Písnice. Má jít o investici za zhruba 40 miliard korun.
