„Místo vytlačování nebo vyhánění bezdomovců jsme jim nabídli stavební buňky s tím, že na oplátku oni budou v okolí udržovat pořádek a čistotu,“ vysvětluje mluvčí městské části Hana Boříková. Podle ní se postup osvědčil. „Každý rok nasbírají naši bezdomovci kolem 50 tun odpadků,“ uvádí.
Radnice na svém území takto rozmístila 29 obytných kontejnerů. Jde především o dlouhodobě problémová místa, například pod pražskou vysočanskou estakádou nebo v sadech v ulici Ke Klíčovu. Podle radnice se tak podařilo zamezit koncentraci dalších lidí bez domova a vzniku vyloučených míst.
Méně přestupků
Projekt také snižuje kriminalitu. „Tam, kde máme buňky, se obyvatelé cítí bezpečněji a snížil se i počet výjezdů strážníků,“ potvrzuje místostarosta Prahy 9 pro bezpečnost Adam Vážanský (ODS).
Dodává, že obyvatelé buněk mají přímý kontakt na městskou policii a do svého okolí jen tak někoho nepustí. Samotní strážníci některé osoby vhodné pro zapojení do programu i doporučují. „Z terénu dobře znají bezdomovce a dokážou vytipovat ty, pro které je tato druhá šance vhodná,“ dodává Vážanský.
Tam, kde máme buňky, se obyvatelé cítí bezpečněji a snížil se i počet výjezdů strážníků.
Adam Vážanský (ODS)místostarosta Prahy 9 pro bezpečnost
Oproti sociálním bytům nejsou podmínky pro lidi, kteří chtějí v buňkách začít bydlet, tak složité. Stačí nebýt uživatelem drog, nepít a nedělat výtržnosti. Není to proto cíl, ke kterému by se lidé bez přístřeší museli složitě propracovávat. I z toho důvodu je čekací listina poměrně dlouhá.
Programem za deset let stihlo projít už dvě stě bezdomovců. „Za poslední čtyři roky se jednadvaceti lidem z našeho programu podařilo odejít do jiného bydlení a najít si práci,“ dodává Boříková.
Právě navrácení lidí na okraji společnosti zpátky do života je jedním z cílů programu. Buňky mají fungovat jako mezičlánek mezi ulicí a sociálním bydlením. Přesun dosud zajišťovali sociální pracovníci městské části, nově jim teď bude pomáhat tým z neziskové organizace Neposeda, která se vyloučeným osobám a rodinám věnuje již řadu let. Už se zapojili tím, že v dodávce vyjíždějí do lokalit s obytnými kontejnery a mapují potřeby zapojených bezdomovců. „Celkově spolupracujeme s 31 klienty,“ uvádí mluvčí Neposedy Jana Marešová.
Pracovníci radí lidem například s vyřizováním dokladů, hledáním práce, návštěvami lékařů nebo s řešením jejich ekonomické situace a s dluhy. Na podzim pak Neposeda dostane od městské části dva pilotní byty, kam přesídlí vhodné kandidáty.
„Teprve na základě sociální práce můžeme identifikovat, kolik z těchto lidí zvládne zabydlení z hlediska financí a běžných návyků,“ uzavírá Marešová.
Domov ztrácí více lidí
I přes snahu městské části je v metropoli bezdomovectví na vzestupu. Lidí bez stálého přístřeší začalo raketově přibývat loni na podzim. Vlivem dozvuků covidových let a zvednutím životních nákladů v souvislosti s válkou na Ukrajině se začalo čím dál více Pražanů balancujících na hranici chudoby ocitat na ulici. Neziskové organizace nyní odhadují, že je v bytové nouzi asi 40 tisíc lidí.
Mezi bezdomovci převažují muži ve středním věku. Je to i z toho důvodu, že pád na dno je dlouhodobý proces. „Cesta k bezdomovectví začíná rozvratem rodiny, ztrátou práce nebo rozvázáním vztahů. Právě po třicítce se obvykle mnoho z těchto faktorů střetne,“ řekl již dříve pro MF DNES oblastní ředitel organizace Naděje Daniel Svoboda.
Se zvyšující se mírou bezdomovectví roste i počet pražských problémových lokalit. Kromě těch „tradičních“, jako je Anděl nebo Karlovo náměstí, se v posledních měsících situace s výskytem drogově závislých a bezdomovců zhoršila například na Veronském náměstí v Horních Měcholupech. Radnice zde posílila hlídky a do konce roku na náměstí přestěhují služebnu městské policie.
