Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen zhruba 50 tisíc lidí. Někteří neposlechli hned a záchranáři se pro mě museli později vracet. "Byl to smutný pohled na lidi, kteří věnovali víkend tomu, aby opevnili svá obydlí pytli s pískem, ale nakonec byla voda o dva metry výš," popisuje vyklízení Malé Strany Němec.
Kromě obrovského množství vody s sebou Vltava s Berounkou přinesly všechno, co cestou strhly v jižních a středních Čechách. Městem proplula například chata, maringotka i návěs náklaďáku.
"Karlův most má ze všech pražských mostů nejužší mezery mezi pilíři a je složen z kvádrů. Ve chvíli, kdy by byl narušen kmeny nebo jinými velkými předměty, by byla jenom otázka času, než by se ty ostatní kvádry uvolnily a most by spadl," vypráví hasič Václav Kratochvíl, jehož četa měla v té době na starost právě Karlův most.
On tehdy přišel s nápadem, aby plovoucí předměty usměrňoval bagr s prodlouženým ramenem. Stroj zapůjčila společnost z Plzně, jeho obsluha musela pracovat poslepu (čtěte Hasič zavolal bagr a zachránil Karlův most).
12. srpna 2002* Korytem ráno teklo 1 400 kubíků za sekundu, večer se čekalo 2 500 kubíků. |
"Kluci stáli s dalekohledy na mostě a navigovali ho, kde něco plave. Pak mu ukazovali, jak jsou ty předměty daleko, a on jim pomáhal proplout pod mostem. Některé nasměroval mezi pilíře, jiné rozbil," popsal práci bagristy Kratochvíl. Na mostě tehdy jeho parta strávila 38 hodin.
V jednu chvíli byl nápor vody na most tak prudký, že se celý začal třást. Bylo to 14. srpna zhruba kolem druhé ráno, když se sešel nejsilnější proud Vltavy i Berounky. "Stáhl jsem kluky dolů. Kdyby most spadl, tak bychom tomu už v tu chvíli nezabránili. Asi po půlhodině už to bylo zase normální," dodal Kratochvíl.
Když zbyl čas, vytahoval bagr některé předměty z vody, aby nemohly poničit další mosty. "Volal mi pán, že prý jsme vytáhli jeho loď, a přijel si pro ni," zmínil ještě šéf hasičské čety.
Nejezdilo metro, nešel proud
Během povodní byl v centru města vypnutý proud. Jindy zaplněné blikající a živé centrum se ponořilo do tmy.
Před deseti lety velká voda zastavila i metro. Nejdřív zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice a později i velkou část linky B.
V době povodní ve městě natáčel i herec Sean Connery. Vyzval Prahu, ať o povodních co nejrychleji natočí dokument. Nabídl, že k němu namluví komentář a vyzve svět, aby městu pomohl. Nic takového se však nestalo. "O takové sbírce nevíme," uvedl koncem minulého týdne magistrát.
Praha plavala, primátor uklidňoval
Prahou tehdy protékalo asi 5 000 metrů krychlových vody za sekundu. V srpnu je přitom běžných zhruba 50 metrů. Pod vodou už bylo deset čtvrtí a lidé se od primátora Igora Němce v přímém televizním vstupu dozvěděli, že "situace je nadmíru výtečná". Výrok byl při pohledu na zatopené město tak absurdní, že si na něj i po letech vzpomene skoro každý.
13. srpna 2002* V noci voda zaplavila Kampu. |
Obdobné to bylo s jeho výzvou, aby lidé co nejvíc jezdili metrem. Přitom o několik hodin později už bylo zatopené vodou.
Jak se stalo, že primátor vypouštěl z úst věty, nad kterými lidé údivem zvedali obočí?
"Vše se vyvíjelo velmi rychle. Nikdo, bohužel ani vodohospodáři, nevěřil, že přijde něco tak obrovského," vzpomíná dnes Němec. V pohotovosti byl nepřetržitě tři dny a tři noci. Celou dobu prý uplatňoval pravomoci, které jiný primátor uplatňovat nemusel.
"Stále jsem měl na paměti, že jde o životy lidí, což mě ještě dnes v noci budí: Musí se zabránit zmaření lidských životů a zabránit panice!" dodal bývalý primátor.
Zároveň přiznal, že některé výroky nebyly úplně dobře formulované, "jestli to však byly ony, co té panice zabránily, pak nebyly chybné", míní. Pravda je, že v přímé souvislosti s povodněmi tehdy v metropoli nikdo nezemřel. Po první povodňové vlně se utopil muž z Radotína. Díval se na rozvodněnou Vltavu a při tom se opřel o deštník. Ten se složil a muž spadl do vody.
Jak spolehlivé byly tehdy předpovědi, líčí i další Němcova vzpomínka. "Členové krizového štábu si odjeli na základě zprávy z Povodí Vltavy, že voda v noci stoupne jen o 10 centimetrů, odpočinout. Já jsem o půlnoci u botelu Admirál zjistil, že voda sice stoupá o 10 centimetrů, ale za hodinu!" To se stalo v noci ze 13. na 14. srpna 2002.
