Archeologové nechtějí místo nálezu blíže specifikovat, ale důkladně ho prohledali a objevili zde dalších jedenáct zlatých keltských mincí – statérů – různé nominální hodnoty. Včera muzejníci zlatý poklad představili v budově krajského úřadu spolu se stříbrným pokladem 2 500 stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století náhodně objevenými před pár týdny na poli na Kutnohorsku.
„Zlaté mince z Rakovnicka mohou lidé poprvé a na několik dalších měsíců naposledy spatřit dnes a zítra v rámci akce Den s Kelty v Novém Strašecí,“ zve na tamní keltské oslavy ředitelka rakovnického muzea Magdalena Elznicová Mikesková.
Mince jsou malé, ale cenné
Kulturní i historická hodnota mincí nalezených na Rakovnicku je nevyčíslitelná. „První nalezená mince v hodnotě jednoho statéru má poměrně známý motiv klečící postavy s hůlkami. Koho představuje, si nedovolují odhadnout ani odborníci numismatici. Keltská symbolika je složitá a můžeme si o tom myslet, co chceme. Myslím, že našemu vysvětlení by se Kelti dlouho smáli,“ říká archeoložka muzea Kateřina Blažková.
Nejcennější z dvanácti zlatých mincí je ale ta nejmenší v hodnotě 1/24 statéru. Je na ní totiž vyobrazen motiv opeřence nebo nějakého symbolu, který není dosud v Evropě znám. „Všechny mince mají málo stop po otěru a jsou velmi zachovalé. Svědčí to o tom, že nebyly dlouho v oběhu,“ dodává Blažková. Archeologové se domnívají, že byly do země dány zcela účelově, pravděpodobně v rámci nějakého obětního rituálu.
Šperky vystaví jen do prázdnin
Rakovnicko je území pokladům zaslíbené. Součástí stále expozice Muzea v Jesenici na Rakovnicku, které je pobočkou muzea v Rakovníku, je takzvaný tleský poklad z přelomu 13. a 14.století, nazvaný podle místa objevu v nedaleké obci Tlesky.
Představuje nádobu s přibližně 400 skleněnými kroužky, které tehdejší obyvatelé zřejmě používali jako platidlo. „Před několika dny se podařilo v depozitáři Národního muzea dohledat další skleněné kroužky z tohoto pokladu, které doplní už ty vystavené,“ řekla archeoložka Jana Bezáková.
Rovná se dnešnímu milionu. Pole skrývalo mincovní poklad z dob Přemyslovců |
Unikátní nález zlatých královských klenotů z období stěhování národů, tedy z 5. a 6. století, byl na Rakovnicku učiněn před čtyřmi lety. Jedná se o honosný velký prsten a kus přezky opasku. O rok později se zde do seznamu pokladů zapsal nález masivního pozlaceného stříbrného závěsu koňské ohlávky ze závěru 6. století s motivem lidských masek.
„Tyto předměty mají šanci návštěvníci v Rakovníku spatřit už jen do konce června na výstavě Záhada zlatých šperků,“ konstatuje ředitelka Magdalena Elznicová Mikesková.
Do budoucna se však spolu s nyní nalezenými zlatými mincemi stanou součástí nové připravované stálé expozice. A opomenout nelze ani nález opukové hlavy keltského druida ze 3. století před naším letopočtem u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o nejznámější umělecké dílo z keltského období a po Věstonické Venuši o druhý nejcennější archeologický nález na našem území vůbec.
Svítilo slunce, a tak vyrazil s detektorem„Něco neskutečného, plné adrenalinu. V tu chvíli vás celého polije horko, přestože je venku slunečno, ale jen málo nad nulou.“ Tak popisuje amatérský hledač kovů Oldřich Štefek z Řevničova své pocity při lednovém nálezu zlaté mince z dob Keltů. Jak dlouho se hledání po polích a lesích věnujete? Už jste našel dřív něco cenného? Co nálezu předcházelo? |
