Po železničním mostě pobíhají v panice němečtí vojáci, zatímco mezi ně dopadají dělostřelecké granáty spojenecké armády. Scéna z amerického válečného filmu Most u Remagenu se natáčela kousek za Prahou. Filmový most u Remagenu totiž stojí v Davli. „Byl to americký velkofilm se vším všudy,“ vzpomíná na natáčení režisér Vít Olmer, který si ve snímku zahrál jednu z menších rolí.
Filmová místa Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy. |
Když na konci druhé světové války, v březnu roku 1945, postupovala spojenecká armáda Německem, byl pro ni jedním z nejdůležitějších cílů železniční most u městečka Remagenu. Ten byl totiž jediným stojícím mostem přes Rýn. Jeho ovládnutí bylo pro další postup zásadní. A uvědomovali si to i Němci. Namísto toho, aby most vyhodili do vzduchu, se ho ale snažili před postupujícími Spojenci bránit. Američané se však mostu nakonec zmocnili, což přispělo ke zkrácení války.
Když se na konci šedesátých let americký režisér John Guillermin rozhodl, že na toto téma natočí film, vybral si pro filmování most v Davli, který se mostu přes Rýn podobal. A zatímco ze skutečného mostu u Remagenu zbyly jen věže na břehu, ten filmový stojí dodnes.
Natáčení začalo v březnu roku 1968 a podle zápisu v davelské kronice zajišťovaly během něj náhradní spojení mezi oběma břehy Vltavy parníky.
Okolí mostu totiž bylo pro veřejnost uzavřeno. Nejen kvůli slavným hercům, ale i kvůli tomu, že bylo potřeba vybudovat kulisy. Do skály na pravém břehu řeky dal štáb například vyhloubit třicet metrů dlouhý tunel, postavil se kus nové silnice nebo imitace kolejí a kousek za mostem vyrostl také provizorní kostelík s hřbitovem.
„Během dubna vyrostlo vše s takovou věrností, že náhodný návštěvník by se zde pokřižoval,“ píše se v kronice. Aby byl most co nejvíc podobný své německé předloze, bylo také nutné na obou březích Vltavy dočasně postavit repliky kamenných obranných věží. Samotný most se musel dokonce nadzvednout o dva a půl metru.
Natáčet se přestalo kvůli invazi
Kromě amerických herců si ve filmu zahráli i místní lidé – osm set komparzistů buď přímo z Davle, nebo z Prahy. Zmiňovaná kronika obce například popisuje, jak se okolo mostu procházeli davelští školáci ve stejnokrojích Hitlerjugend.
„Davle tím natáčením tehdy opravdu žila,“ říká zaměstnankyně úřadu městyse Davle Květoslava Dufková, která si jako malá také zahrála v několika davových scénách. „Na mě osobně nejvíc zapůsobilo asi to, když při jednom z filmových výbuchů spadl z mostu do vody kůň. Nakonec se ho ale podařilo zachránit,“ vzpomíná. Většinu triků zajišťovali čeští kaskadéři, se kterými byl štáb velmi spokojený.
2. října 2015 |
„Byl to zážitek. Mohl jsem se setkat se skvělými americkými herci, jako byl třeba Robert Vaughn, kterého jsem znal ze Sedmi statečných,“ vypráví Olmer, který hrál jednoho z německých důstojníků.
Natáčení válečného filmu ale přerušili skuteční vojáci, když v srpnu 1968 Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy.
„Když viděla posádka sovětských tanků kousek za Prahou německou armádu, byla dost překvapená,“ říká Olmer. Překvapení ale byli i američtí herci. „Bylo na nich vidět zděšení, protože to vypadalo, že začíná válka,“ dodává režisér.
V září se americký štáb do Davle vrátil natočit ještě pár nezbytně důležitých záběrů – filmaři pohrozili Československému filmu finančním postihem za nedodržení smlouvy. Jinak se ale natáčení kompletně přesunulo do Německa a Itálie. „Je to škoda, protože Američané tu měli v úmyslu natočit spoustu dalších filmů,“ vzpomíná Olmer.
Slavný most v Davli v současnosti slouží jako lávka pro pěší. Díky jeho filmové minulosti si ho vybírají také vojenští nadšenci třeba pro rekonstrukce bitvy v Remagenu.
