Proměna jedinečného objektu, který je navržený na kulturní památku, má především zajistit vhodné technické podmínky pro potřeby moderního divadla.
„Zásadní devizou bude vznik velké zkušebny neboli komorní scény ve vedlejší provozní budově stejně jako patra určeného pro edukační aktivity. Pozornost bude věnována technickému zázemí a zákulisí pro umělce. Proměnou projdou jevištní technologie a hlediště,“ říká mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Tajné plány divadla
Přestože jde o velkou přestavbu významné pražské budovy, vedení divadla o plánovaných změnách objektu zatím příliš nechtělo mluvit.
„Řešíme to s ministerstvem kultury a s Národním památkovým ústavem (NPÚ), což jsou dvě instituce, které jsou předmětné pro to s námi jednat,“ říká Staněk.
„Ministerstvo kultury z pozice našeho zřizovatele a distributora finanční platby, NPÚ z pozice toho, že budova stojí v památkové zóně,“ dodává Staněk.
694 milionů korun vyčlenilo ministerstvo kultury na rekonstrukci Nové scény. |
Detaily projektu má divadlo veřejně prezentovat tento týden ve čtvrtek. Proměnu přitom bude finančně podporovat ministerstvo kultury z veřejných peněz, na projekt zatím vyčlenilo 694 milionů korun.
Rekonstrukce už získala závazné stanovisko památkového ústavu a nyní čeká na vydání stavebního povolení. Staněk ujišťuje, že nedojde ke zničení cenných historických architektonických prvků, vybavení a interiéru. Ty mají podle stavebně-historického průzkumu z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) značnou architektonickou hodnotu.
„Překvapila nás autenticita budovy Nové scény, a to nejen veřejné části, ale především zázemí divadla ve druhém nadzemním podlaží, jež kontrastovalo se stavem interiérů Restaurační budovy, na nichž se podepsal bezohledný přístup minulého vlastníka,“ říká Miroslav Pavel z Fakulty architektury ČVUT. „Stejně silně nás zasáhla i naprosto mimořádná kvalita detailů, řemeslné opracování a drobné architektonické prvky interiéru,“ doplňuje jeho kolega Petr Vorlík.
Největší změny by se podle NPÚ měly týkat neveřejné části divadla. Prostory pro diváky, které jsou architektonicky nejcennější, mají být až na hlediště upraveny minimálně. „Je to celkové umělecké dílo. Architekti promýšleli nejen samotnou stavbu, ale celý objekt naprosto kompletně do nejmenších detailů,“ říká Jan Holeček, odborník z pražského památkového ústavu, který rekonstrukci s projektanty konzultoval.
Státní opeře jsme vrátili historickou tvář, říká její šéf Jan Burian |
„Jsou tam obklady z kubánského mramoru, umělecká díla, skleněné objekty, podhledy, které jsou dělané designovým způsobem. Tohle všechno zůstává,“ popisuje Holeček cenné detaily, které budou zachovány. Bez velké změny by měl zůstat také vstupní prostor se schodištěm, s několikapatrovým chromovaným lustrem, restaurační patro se šatnou a hlavní foyer.
Neporušený bude i exteriér budovy a její fasáda. Tu tvoří unikátní konstrukce z velkoformátových skleněných desek a skleněných tvarovek, které navrhl světoznámý sklářský výtvarník Stanislav Libenský.
Moderní technologie
Soudobému provozu by se naopak mělo přizpůsobit technické zařízení divadla a zázemí. Jeviště, hlediště a divadelní technologie jsou pro současné potřeby divadla zastaralé. „Dnešní divadelní provoz má nějaké nároky a to, co kdysi bylo navržené, už dnešní nároky nesplňuje,“ vysvětluje ředitel pražských památkářů Jaroslav Podliska.
Generální rekonstrukci plánuje Národní divadlo zahájit v polovině roku 2022, trvat má 24 měsíců. Prvním krokem k modernizaci je přestavba podzemních garáží, na které už stavaři pracuji. Rekonstruované parkoviště divadlo plánuje otevřít letos v prosinci.
