„U vchodu do tamějších podzemních prostor jsme se postarali o velký úklid odpadu, který se zde za dlouhé roky nashromáždil,“ uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. města Prahy (LHMP), která o oboru pečuje.
Zaměstnanci Lesů spolu s ochránci přírody prošli při pátrání po netopýrech očištěné prostory, například označené jako „Štola č. 1 Hvězda“. „Objevili jsme několik jednotlivců a četné pobytové stopy netopýrů,“ uvedla Dagmar Zieglerová z organizace Nyctalus Českého svazu ochránců přírody, která o létající savce pečuje.
K netopýrům vstup zakázán
Zmíněná vyčištěná místa jsou pro běžné návštěvníky Hvězdy nepřístupná, aby měli hmyzožravci klidný zimní spánek. Létající savci totiž přes zimu hibernují. Kromě klidu k tomu netopýři potřebují také úkryty se stálou teplotou, která se pohybuje podle druhu v rozmezí od dvou do deseti stupňů Celsia, a s vysokou relativní vlhkostí.
Při zimním spánku maximálně zpomalí svůj metabolismus a přečkají období bez potravy. Ale teplá zima jim doteď komplikovala život. „Teplo je probouzí a oni se přesunují,“ řekla Dagmar Zieglerová.
Další zajímavá překvapení na ochránce přírody mohou čekat v jednom z nejzajímavějších důlních děl na Hvězdě, 293 metrů dlouhé, cihlami vyzděné štole Světluška, o niž pečuje Správa Pražského hradu. Od pramenů zachycených ve studničním domku s tímto půvabným jménem měl být zásobován vodovod Pražského hradu. Pitnou vodu odtud Hrad nakonec nebral, nicméně vodu odsud po nějakou dobu v uplynulém století čerpala nedaleká Liboc.
„Nenavštívili jsme prostory Světlušky deset let. Její prozkoumání plánujeme v nejbližší době,“ vysvětlila Dagmar Zieglerová.
Domov letců ušatých i večerních
Ze zimního spánku se netopýři budou budit ke konci března. Na jaře se „rozehřívají“ na provozní teplotu, což může být komplikovaný proces. V létě poté zakládají mateřské kolonie, které mohou čítat podle druhu od desítek do stovek jedinců. Hvězda představuje domov netopýrů rezavých, ušatých, parkových a večerních. Jde o silně ohrožené druhy, potýkající se s úbytkem přirozených útočišť či buzením ze zimního spánku, který tyto drobné tvory stresuje.
K největším z obyvatel Hvězdy v této kategorii náleží netopýr večerní, dorůstající velikosti mezi šesti a osmi centimetry a váhy od 13 do 30 gramů. Nejhlasitější ze zmíněných druhů žijících v památné oboře je netopýr rezavý.
„Vydává jeden z nejsilnějších echolokačních signálů z řádu našich netopýrů, který lze zachytit až ze vzdálenosti sto metrů,“ uvedl přírodovědec Ivan Horáček. Hlasy rezavého netopýra jsou slyšitelné i pouhým lidským uchem.
V Praze noční letci nežijí pouze pod Hvězdou. Hlavní město patří již řadu let k oblíbeným „štacím“ netopýrů. „V Praze je nyní doloženo s jistotou sedmnáct druhů netopýrů. Mezi nejčastěji zaznamenané druhy patří netopýr rezavý ze 190 lokalit, dále večerní z 88 lokalit, vodní ze 72 lokalit, pestrý ze 71 lokalit a parkový z 53 lokalit,“ uvádí přírodovědci.
Specifičtí savci obývají mimo jiné i dutiny starých stromů nebo škvíry v obytných domech. Ubývající přirozené prostředí se jim odborníci snaží nahrazovat v metropoli mimo jiné umisťováním speciálních netopýřích budek.
Pestrost komunity létajících savců v Praze vynikne v porovnání s ostatními lokalitami v Česku. V celé zemi totiž odborníci zaznamenali dohromady 26 druhů netopýrů.
