Občanská válka, zuřící v Sýrii šestým rokem, si vyžádala více než čtyři sta tisíc životů.
Bojům však za oběť nepadli pouze lidé, nýbrž i nespočet architektonických a kulturních pamětihodností. Zničeno, nebo alespoň poničeno již bylo i všech šest tamních památek zařazených na seznam světového dědictví UNESCO.
Do záchrany toho, co z historického dědictví Sýrie zbylo, se teď zapojí i Národní muzeum. Přidá se tak k rozvojové a humanitární pomoci Sýrii, kterou česká vláda schválila v červnu.
V rozpočtu je na ni vyčleněno 195 milionů korun. Detaily pomoci, kterou syrské památkové péči poskytne Národní muzeum, letěl do Damašku vyjednat jeho ředitel Michal Lukeš. „Viděl jsem, že nejvíce válkou trpí obyčejní lidé, celé rodiny, děti. Vedle lidského utrpení je však smutný pohled i na cíleně ničené památky,“ říká.
Památkářům v Sýrii dochází síly
Národní muzeum Syřanům mimo jiné poskytne materiál potřebný pro konzervaci a restaurování artefaktů a pomůže i se školením tamních památkářů.
Ač totiž bývala syrská památková péče podle Lukeše na vysoké úrovni, teď, po šesti letech neutuchajících bojů, má již jen velmi omezené možnosti a zdroje. Národní muzeum má navíc s podobnou zahraniční spoluprací bohaté zkušenosti, již několik let se totiž podobně angažuje v Súdánu, Afghánistánu či Alžírsku.
Řada syrských artefaktů proto poputuje přímo do Prahy, kde se jim budou v restaurátorských dílnách Národního muzea věnovat čeští odborníci. Zatím není jisté, odkud přesně budou artefakty pocházet.
„Syrská strana nám zašle seznam lokalit, které považují za prioritní. Předběžně jsme ale hovořili o tom, že by nás zajímala často diskutovaná Palmýra,“ říká Lukeš.
Toto starobylé město obsadili bojovníci takzvaného Islámského státu v květnu roku 2015 a řadu tamních nedocenitelných památek silně poničili. Mezi nimi i dva tisíce let starý Belův chrám a Vítězný oblouk. Před vypuknutím války byla přitom Palmýra jedním z nejnavštěvovanějších míst v Sýrii a ročně do ní zavítalo více než 150 tisíc lidí.
„Musím obdivovat kolegy ze syrské památkové péče, jejíž zaměstnanci se snaží působit na celém území Sýrie, často i s nasazením vlastního života,“ dodává Lukeš. Právě jim se totiž podařilo evakuovat Palmýrské muzeum a tamní exponáty do Damašku, těsně před tím, než město obsadili bojovníci Islámského státu. Zničeny tak byly zejména velké sochy, které nebylo možné odvést, a samozřejmě také stavby.
Řada artefaktů je ztracena
Jejich obnova bude do značné míry závislá na tom, v jakém stavu se dochovaly. Takřka na prach rozdrcené artefakty totiž nelze zachránit ani pomocí nejmodernějších technologií.
„V Damašku jsem viděl velké sochy rozbité na dvacet až třicet kusů. Ani ty nepůjdou zachránit zcela, ale bude možné je dorestaurovat,“ vysvětluje Lukeš.
Nejde ale jen o Palmýru, která je od března zpět v rukou syrské armády. Nezdá se totiž, že by se konflikt v Sýrii blížil ke konci. Nenávratný zánik proto hrozí třeba památkám v Aleppu, městě na severozápadě Sýrie, o které se stále vedou silné boje.
Se situací v Sýrii chce Národní muzeum veřejnost seznámit i pomocí expozice plné fotek poničených památek. Odstartovat by měla v první polovině příštího roku. Velkolepější výstava se chystá až na rok 2019. Právě na ní se totiž návštěvníkům představí artefakty, na jejichž záchraně budou čeští restaurátoři v příštích několika letech pracovat.
