Národní galerie Praha (NGP) tuto ojedinělou přehlídku uspořádala i díky osobním kontaktům, s francouzskými kolegy akci připravovala řadu let.
Devět kapitol, které diváky Valdštejnské jízdárny provázejí světem vědy, fantazie či pověrčivosti, nabízí více než dvě stě maleb, rytin, leptů, ale také třeba šperků a dalších skvostů uměleckého řemesla 16. století. „Návštěvníkům nabízíme zcela unikátní možnost prohlédnout si kresbu Michelangela Buonarrotiho. Žádné jeho dílo nebylo dosud v Česku vystaveno,“ upozornila Alicja Knast, generální ředitelka NGP.
Michelangelova kresba nese název Studie pro zmrtvýchvstání Krista. Jde o dílo z let 1532–1533. „Renesanční umělec v něm vyhotovil atletické tělo rudkou, hnědou křídou,“ shrnují pořadatelé.
Národní galerie otevírá ve Veletržním paláci dvě nové výstavy. Potrvají do září |
Důležitá byla pro přípravu expozice blízká spolupráce odborníků z NGP s kolegy v Paříži. „Osobní kontakty, navázané s Xavierem Salmonem z Louvru a dalšími, sehrály klíčovou roli. Myslím, že bez těchto kontaktů by k této akci ani nedošlo,“ shrnula jedna z kurátorek expozice Alena Volrábová.
I tak příprava této výstavy představovala běh na dlouhou trať. „První mail v této věci jsem do Paříže poslala již v roce 2014,“ uvedla Volrábová. Výsledkem jednání se ale stala neobyčejně velkorysá výpůjčka ze vzácné kolekce, kterou pařížskému muzeu věnoval proslulý sběratel umění Edmond de Rothschild.
„Kolegové nám poskytli exponáty, které nejsou běžně vystavovány. Přístup k nim zpravidla mívá jen úzký okruh vyvolených,“ vysvětlila spolukurátorka výstavy Blanka Kubíková.
Křehcí manýristé
Podmínky pro transport a vystavení děl Michelangela a spol. v hlavním městě měly podle pořadatelů výstavy standardní, ale striktní parametry. „Převoz se samozřejmě odehrál v klimatizovaných boxech. Poté se díla až 48 hodin aklimatizovala v novém prostředí,“ objasnila Alena Volrábová.
Umění grafiky manýrismuDo 11. srpna lze ve Valdštejnské jízdárně zajít na výstavu, která představuje nejlepší evropské mistry grafiky éry manýrismu. |
Klíčovou roli pro umístění na výstavní ploše hrají také světelné podmínky. „Intenzita světla se většinou pohybuje okolo 25, maximálně 50 luxů,“ upozornila kurátorka. Grafiky a kresby nebývají totiž dlouhodobě prezentovány právě kvůli křehkosti a citlivosti na osvětlení.
Unikátní je expozice Od Michelangela po Callota také dalšími parametry. „České publikum zná poměrně dobře umění na dvoře Rudolfa II., ale výstavní projekt zaměřený na grafiku v takových souvislostech se dosud nekonal ani jinde v Evropě,“ shrnula Alena Volrábová. Michelangelo představuje hlavní tahák akce. A to mimo jiné i představením grafik, inspirovaných jeho dílem – například legendární freskou Poslední soud, jež ozdobila oltářní stěnu vatikánské Sixtinské kaple.
Grafické práce v jízdárně ale představují také plejádu dalších mistrů ryteckého umění, jakými byli Francouzi, Vlámové či Italové jako Callot, Parmigianino, Schiavone, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius nebo například Aegidius Sadeler. Tento Vlám se může pochlubit též výjimečným vztahem k Praze. Mimořádně totiž proslul působením na dvoře uměnímilovného, melancholického císaře Rudolfa II. i jeho nástupce na trůnu a bratra Matyáše II. na přelomu 16. a 17. století. Ve Valdštejnské jízdárně lze nyní nalézt třeba Sadelerovu Krajinu s řekou, mlýnem a rybáři. Pochází ze série Osm krajin z Čech.
Ponurý podchod ožil velkými fotografiemi žen, už na ně zaútočil vandal |
Raritu představuje i původní rytecká deska pod jednou z grafik. Desky se totiž u většiny z těchto uměleckých skvostů nedochovaly.
Mimořádná inspirace
„V tvorbě Michelangela, Raffaela a da Vinciho lze pozorovat zárodky manýrismu,“ objasnila název výstavy kurátorka Blanka Kubíková. Zmínění velcí autoři úsilím posunovat hranice umění dali tvůrčí podnět rozvoje dalším generacím. „Manýrismus se od renesance odlišuje tím, že se umělci nesnaží zobrazit to, co vidí, ale vytvořit specifické výtvarné dílo, které tu imitaci přírody překročí,“ objasňují autoři.
Unikátní muzejní expozice v bývalé továrně ožije trojicí výstav |
Návštěvníci se dozvědí také o mimořádné roli, kterou v 16. století v éře manýrismu grafika zaujala. „Tehdy představovala poměrně mladé médium a spolu s knihtiskem sehrála podobnou roli jako třeba internet v současnosti. Skrze grafiku umění dokázalo překonávat dlouhé vzdálenosti a přijít za lidmi,“ řekla Alena Volrábová.
Výstava Od Michelangela po Callota nabízí ale ještě více. „Připravili jsme doprovodný program, a to včetně komentovaných vycházek s kurátorkami, anebo dílen pro děti i dospělé,“ zve mluvčí NGP Jana Holcová.
