"Sledujeme jejich rostoucí zájem o prodeje a pronájmy bytů, když je nabízíme. Obvykle jde o lidi s vyšším vzděláním," říká starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký. S ohledem na ceny nemovitostí jde o lidi s vyššími příjmy, často manažery.
"Mívají náročnou pracovní dobu. Potřebují být blízko práce i v nestandardní dobu, aby vyřešili nějaký náhlý problém," vysvětluje starosta motivy zájemců.
Podle něj začali přepočítávat hodnotu času a už se jim ho nechce utrácet v zácpách během hodinových cest z okraje Prahy do kanceláře.
Třeba osmadvacetiletý Jakub se před pár lety nastěhoval na jednu z nejprestižnějších adres v České republice na území Prahy 1 - do činžáku na Masarykově nábřeží.
"Nechtěl jsem prostě jezdit metrem," pragmaticky komentuje svoje důvody. Z nábřeží to má do práce pět minut pěšky. A takových jako on, i když mají důvody třeba jiné, v poslední době přibývá.
Realitní makléři se při prodejích bytů v centru setkávají například s manažery, cizinci nebo singles.
"Bývá jim třicet až třicet pět let, nemají děti a hledají zábavu. Nebo jsou to rodiče budoucích studentů, kteří jim tu chtějí koupit či pronajmout byt," popisuje část klientů Iveta Smetanová z Maxima Reality.
Praha 1 se vylidňuje, mladí by to mohli změnit
Trochu se přitom usměje a dodá ještě jeden motiv. Mnozí ze singles doufají, že na prestižní adrese najdou protějšek s podobnými zájmy.
Magistrátní radní Ludmila Štvánová říká, že poté, co ceny nemovitostí po krizi klesly, si je může dovolit víc mladých. Podle odhadů makléřů stál metr čtvereční bydlení v Praze 1 před sedmi lety asi 90 tisíc korun, ale nyní to bývá i 70 tisíc.
Největší zájem je o menší byty na levém břehu Vltavy - na Malé Straně či Hradčanech. Poptávka v okolí Žitné ulice je nižší.
Trend je to zatím slabý. Stále platí, že se Praha 1 vylidňuje. Radnice ovšem doufá, že by se to díky mladým lidem mohlo zvrátit. Vedení městské části nyní nepovoluje přestavby bytů na kanceláře a snaží se přesvědčit investory, aby místo hotelu budovali rezidenční bydlení. Aktuálně má v Praze 1 trvalé bydliště 29,5 tisíce Pražanů. Ve skutečnosti jich tu podle statistiků žije v podnájmech o deset tisíc víc.
Sociální mapa Prahy se mění také jinde. "Mladí cizinci chtějí na Vinohrady. Stejnou oblast ještě s Andělem a Letnou si oblíbili někteří manažeři," uvádí Ivan Cuker ze Čtvrté realitní.
Klasickým příkladem je i proměna Karlína, kde nyní často potkáte pětatřicátníka v dobře padnoucím obleku. Mluvčí Hypoteční banky Marie Mocková však zdůrazňuje, že masový trend zůstává nepřekonaný. Mladí kupují byty na okrajích města a rodiny zase domky v okolí Prahy.
