Expozice připomíná období po Gottwaldově smrti, komunistickou propagandu a proměnu Památníku osvobození na proletářský Pantheon a mauzoleum. Ústředním momentem je scéna připomínající posmrtnou manipulaci s Gottwaldovým tělem. Fotografie a hesla podtrhují atmosféru padesátých let.
"Tato dobová rekonstrukce upozorňuje na zneužití památníku komunistickou propagandou, přibližuje osobu prvního 'dělnického' prezidenta a kult osobnosti, který vyústil ve vybudování mauzolea," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Součástí expozice je i strojovna a další části zázemí, ve kterém o mumifikované tělo pečovali.
"Bylo to pro české prostředí pitoreskní, barbarské a zvrácené, zcela to popíralo naše kulturní zvyky. Byl to doklad tuhého stalinismu, který u nás vládl," vypráví historik Ivan Malý, který se v Národním muzeu specializuje na novodobé dějiny a je spoluautorem nové expozice.
"Chceme návštěvníkům odhalit skrytá místa památníku, kde se balzamovalo tělo Klementa Gottwalda. Jen o tomto víkendu se mohou lidé seznámit s takzvanou balzamovací knihou a činností speciálního Útvaru pro zabezpečení těla a mauzolea soudruha Klementa Gottwalda," zve k návštěvě muzea jeho mluvčí Ivana Havlíková.
Útvar čítal tehdy téměř stovku zaměstnanců: od náčelníka mauzolea a jeho zástupce přes strážní jednotku, techniky, laborantky, elektrikáře, velitele směn po uklízečky první kategorie, které uklízely hlavní části mauzolea, a druhé kategorie, které se staraly o zbytek.
Chtěli jsme, aby výstava byla emotivní, říká její spoluautor
Muzeum představí i soubor přístrojů, kterými byly prostory mauzolea vybaveny. A na lékařském vozíku, přikryté bílou plachtou, bude ležet i připravené "tělo". "Chceme všemi možnými detaily lidem přiblížit hrůzu tohoto místa a celé doby. Má to být výstava emotivní a expresivní," líčí Malý.
Laboratoř mociV rámci programu s názvem I zlo může mít pozlátko budou během víkendu připraveny speciální prohlídkové trasy. Pouze 25. a 26. února budou vystaveny záznamy z balzamovací knihy. Návštěvníci poznají činnost někdejšího Útvaru pro zabezpečení těla a mauzolea Klementa Gottwalda, uvidí fotografie přístrojů i původní vybavení. Od 27. února do 2. března se uskuteční program pro školy, který doplní projekce filmů s tématikou lidských práv. |
Zázemí mauzolea tvořily laboratoř, místnost pro lékaře a sestry, řídící centrum, sklad a strojovna. Výstavba byla dokončena v říjnu 1953. Mumifikaci Gottwaldova těla provedli sovětští odborníci, v roce 1955 převzali péči o tělo i technické zázemí českoslovenští lékaři a odborníci.
Národní muzeum památník na Vítkově rehabilitovalo, vrátilo mu původní účel symbolu demokratické republiky a v roce 2009 v něm vybudovalo expozici Křižovatky české a československé státnosti.
"Dokončení stálé expozice je dalším projektem, který připomíná i méně šťastná období naší historie. Nově otevřená část ukazuje zneužití tohoto místa. Je mementem a varováním, jak může být demokracie křehká, jak snadno mohou lidé přijít o svou svobodu," uvedl Lukeš.
